Londýn si připomíná zesnulého sira Nicholase Wintona, který by 19. května oslavil 107. narozeniny. Vzpomínkových akcí se zúčastnili kromě Wintonových příbuzných a přátel i některé z 669 převážně židovských dětí, které zachránil před nacisty. Českou vládu zastupoval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Muž, který se nikdy nepovažoval za hrdinu, zemřel loni v červenci ve věku 106 let.
Wintonovy děti Barbara a Nick oslavili ve čtvrtek Wintonův život ve slavné londýnské Guildhall, kde proběhla mše, na níž dorazila i řada významných osobností z Česka – kromě Dienstbiera třeba exminitr zahraničí Karel Schwarzenberg, ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt nebo ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
„Už navždy se mnou zůstane vzpomínka na to, jak se dívám z okna a vidím obličeje příbuzných, uplakané a starostlivé,“ řekla jedna ze zachráněných Ruth, které bylo tehdy 13 let. Další ze zachráněných dětí, který se představil jako Hugo, ocenil rodiče za to, že své děti do vlaku poslali.
Plakala jsem, vzpomínala novinářka na setkání Wintona s dětmi
Ceremoniálu se zúčastnila také novinářka Esther Rantzenová, která v roce 1988 moderovala slavný pořad BBC, v němž se Winton poprvé setkal se zachráněnými dětmi. Rantzenová uvedla, že tehdy musela poprvé v kariéře odejít do zákulisí a osušit si oči, natolik byl podle ní moment setkání silný.
V pátek spoluorganizují česká a slovenská ambasáda v Londýně oběd pro zachráněné děti, které se sjedou do britské metropole z celého světa. Večer pak proběhne koncert v kostele svatého Jana na Smithově náměstí.
„Přijali jsme pozvání rádi. Projevit úctu někomu, kdo zachránil téměř sedm set dětí před téměř jistou smrtí, je na místě,“ konstatoval Dienstbier. „Pomohl lidem, kteří byli v nouzi v situaci, kdy to nebylo samozřejmé, kdy židovští uprchlíci nebyli vítáni všude v Evropě s otevřenou náručí,“ připomněl ministr Wintonův odkaz v souvislosti se současnou uprchlickou krizí.
Česká vláda je pro dobrovolné přijímání skutečných uprchlíků s právem na azyl, odmítá ale povinné kvóty na přerozdělování běženců s tím, že mechanismus nefunguje a sami běženci do Česka nechtějí. Jednou už bylo Česko na úrovni ministrů vnitra přehlasováno, v případě zavádění dalších kvót vláda varuje, že se uchýlí třeba i k žalobě, jako to v minulosti učinilo Slovensko a Maďarsko.
Winton zachránil 669 převážně židovských dětí před smrtí v koncentračních táborech. V letech 1938 až 1939 organizoval v nacisty ohroženém Československu z vlastní iniciativy jejich odjezdy do Británie a obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici a přijetí v Británii.
O Wintonově výjimečném skutku dlouho nevědělo ani jeho nejbližší okolí
Za hrdinu se ale Winton nikdy nepovažoval – svůj výjimečný skutek označoval za „běžnou věc“. Po válce se londýnský rodák živil jako makléř. Ani jeho nejbližší příbuzní netušili, co udělal. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými „dětmi“ ve studiu BBC.
Wintonovy polozapomenuté činy připomněl také slovenský režisér Matej Mináč, když natočil film Všichni moji blízcí (1999). Podruhé mu vzdal hold o tři roky později v dokumentu Síla lidskosti, potřetí v roce 2011 snímkem Nickyho rodina.
Za své činy byl Winton několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Český prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké české státní vyznamenání – Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2014 dostal od prezidenta Miloše Zemana nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Navržen byl rovněž na Nobelovu cenu za mír.
Britská pošta nabízí od března pamětní známku k poctě Wintona. Vyzvala ji k tomu petice, kterou inicioval britský židovský list Jewish News a kterou podpořilo více než 106 tisíc lidí. Už loni v září uctila Wintona stejným způsobem i Česká pošta.
V britské metropoli by měla být po Wintonovi pojmenována i jedna z ulic. Návrh, který podpořil současný i minulý starosta Londýna, podala nadace Raoula Wallenberga, šířící po světě osvětu o holocaustu.
