Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) odposlouchávala dva francouzské ministry financí a shromažďovala informace o francouzském rozpočtu. Informoval o tom server WikiLeaks. Již minulý týden přinesla média zprávu, že uši NSA cílily i na prezidenty Jacquese Chiraca, Nicolase Sarkozyho a Francoise Hollanda.
Nové informace o odposlouchávání ze strany USA zveřejnil francouzský deník Libération a server Mediapart, v hledáčku NSA byli ministři Francois Baroin (ve funkci v letech 2011 až 2012) a Pierre Moscovici (ministrem financí v letech 2012 až 2014). Jeden z dokumentů zachycuje například Moscoviciův telefonát se socialistickým senátorem, ve kterém diskutují o špatném stavu francouzské ekonomiky a vyjednáváních o státním rozpočtu. Tajná služba shromažďovala také informace týkající se francouzského exportu a obchodu.
Informace o odposleších šéfů státní kasy přichází jen týden poté, co server WikiLeaks oznámil, že USA odposlouchávaly od roku 2006 do května 2012 i tři poslední prezidenty Francie. V Paříži tehdy kvůli těmto zprávám zasedla mimořádně rada obrany státu, kterou svolal prezident Hollande. Zúčastnili se jí kromě hlavy státu i premiér Manuel Valls, několik ministrů a představitelé armády i tajných služeb.
Moscovici: Byl bych v šoku, kdybych se dozvěděl o odposleších
Prezidentův úřad po schůzce uvedl, že Paříž „nebude tolerovat žádné ohrožení své bezpečnosti“; Washington popřel, že by současného pána Elysejského paláce odposlouchával, neupřesnil ale, zda se podobné operace neuskutečnily v minulosti. Prezident Obama následně Hollanda ujistil o tom, že platí jeho závazek „skoncovat s praktikami minulosti neakceptovatelnými mezi spojenci“.
Na odposlechy francouzských prezidentů reagoval i Moscovici, u nějž se ukazuje, že se v hledáčku NSA; letos 24. června na komunitní síti Twitter v reakci na americkou špionáž napsal, že by byl v šoku, kdyby se dozvěděl, že i on byl nahráván. „Mezi spojenci a přáteli je to nepřijatelné,“ uvedl tehdy s tím, že by následně požadoval vysvětlení od amerických úřadů.
