WikiLeaks: USA se zajímaly o aktivity Omnipolu

New York - Spojené státy se v únoru 2006 zajímaly o financování chystané dodávky českého Omnipolu do Sýrie, kterou USA považují za rizikovou zemi. Na věc se dotazovaly rakouské vlády, protože podle amerických informací měla transakci financovat rakouská banka Bank Austria Creditanstalt (BA/CA). Z hlášení amerických diplomatů zveřejněných serverem WikiLeaks není patrné, zda se obchod nakonec uskutečnil. Omnipol patří mezi největší tuzemské obchodníky s vojenskou a leteckou technikou a podle jeho dnešního vyjádření byla transakce v souladu s českými zákony.

Američané se podle diplomatické depeše obávali, že se „Sýrie připravuje na nákup reaktivních motorů pro výcvikové letouny od české dodavatelské společnosti Omnipol“. Rakouská vláda jim odpověděla, že BA/CA s Omnipolem přímo neobchoduje. Firma podle ní ale měla účet u její české dceřiné firmy HVB Czech. HVB u transakcí nad půl milionu eur potřebovala souhlas své mateřské firmy. Vysoký rakouský činitel, jehož jméno je ve zveřejněné depeši vynecháno, nicméně uvedl, že banka financuje Omnipolu pouze nákup amerického vojenského vybavení pro českou armádu.

Generální ředitel Omnipolu Michal Hon:

„Uvedené zprávy z depeší zřejmě hovoří o dodávce záchranných raketových motorků - pyropatron pro katapultáž pilotů pro letouny L-39, která proběhla zcela v souladu se zákony ČR, tedy se souhlasem ministerstva průmyslu a obchodu a dalších příslušných orgánů České republiky.“

Vývoz zbraní do Sýrie z ČR není možný bez souhlasu ministerstva průmyslu a obchodu. Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2006 bez bližších podrobností uvedla, že „zástupci společností a oficiálních institucí“ ze Sýrie, ale i KLDR a Íránu, jakožto zemí rozvíjejících raketové programy a zabývajících se výzkumem a vývojem zbraní hromadného ničení, se v roce 2006 v Česku zajímali „o některá konkrétní zařízení z oblasti strojírenské produkce“.

Američané informovali ČR o uniknutých depeších jen obecně

Spojené státy informovaly českou vládu ohledně masivního úniku amerických diplomatických depeší pouze obecně. Neseznamovaly ji tak s obsahem konkrétních hlášení týkajících se České republiky. Depeše, které postupně zveřejňuje server WikiLeaks, Američané podle tamního ministerstva zahraničí i nadále považují za tajné, a proto je s nikým nesdílejí.

„Naše ambasády a vysocí představitelé ministerstva zahraničí, kteří tento únik očekávali, kontaktovali jednotlivé země, včetně České republiky. Upozornili jsme je na to, co by podle nás mohlo v těchto dokumentech být. Probrali jsme to s nimi a obecně jsme jim popsali, co v nich je,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA Philip Crowley.

Karel Schwarzenberg na návštěvě USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...