Londýn/Mnichov - Čeští a britští diplomaté navrhovali v březnu 2009 Američanům, aby mezi členskými zeměmi Evropské unie prostřednictvím bilaterálních kontaktů vyčlenili a izolovali odpůrce sankcí proti Íránu, a přispěli tak k vytvoření jednotné pozice EU. Vyplývá to z depeše amerického zastoupení při EU, kterou zveřejnil server WikiLeaks. Ministři zahraničí EU přijali balík nových sankcí proti Íránu loni v červenci.
Současný i tehdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg dnes České televizi řekl, že Česká republika byla zastáncem jednotného postupu unie vůči Teheránu. To, že by spolu s Británií v této otázce nějak tlačila na USA, ale označil za „trochu přehnané“. Poznamenal přitom, že pokud jedna země prosazuje sankce vůči Íránu a její soused do něj „vesele exportuje“, dělá to „blbý dojem“.
Depeše z 8. dubna 2009 shrnuje jednání vysokého představitele amerického ministerstva financí Daniela Glasera, který začátkem března 2009 informoval experty 27 členských zemí EU o sankcích proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Na okraj oficiálního brífinku Glaser jednal s vysokými představiteli EU a velvyslanci Švédska, Španělska, Británie, Francie, Německa a České republiky, která tehdy unii předsedala.
Češi i Britové navrhovali, aby americká vláda usilovala o to, aby bilaterálními kontakty „vyčlenila“ a „izolovala“ oponenty sankcí a aby tak bylo dosaženo nezbytného konsensu v EU pro přijetí tvrdších opatření, uvádí depeše. „To by bylo užitečné k tomu, aby se změnila vnitřní dynamika EU. Kromě toho Češi zdůraznili potřebu projevů vysoce postavených amerických představitelů při počátečních kontaktech s EU…, aby bylo jasné, co nová americká administrativa od EU očekává,“ píše se v depeši, která uvádí jako příklad setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové s takzvanou trojkou EU.
Depeše v této pasáži zdůrazňuje nutnost chránit české zdroje, když za zmínkou o Češích uvádí v závorce „prosím, chránit“. Stejná výzva je i u několika dalších zdrojů uvedených v telegramu.
Podle depeše tehdejší Glaserova jednání v Bruselu ukázala, že sankce proti Íránu jsou jednou z nejcitlivějších a nejkontroverznějších otázek společné zahraniční politiky unie. „Poslední kolo sankcí se vyjednávalo skoro rok. Přijetí i nekontroverzních politických rozhodnutí obvykle trvá několik měsíců,“ uvádí telegram.
