Před patnácti lety postihla Německo jedna z nejtragičtějších bouří. Rozlehlé pásmo vichru – známé jako derecho – si tehdy vyžádalo 10 obětí a další desítky zranění. Například u Berlína vítr dosahoval rychlosti kolem 150 kilometrů v hodině.
Právě v německé metropoli vítr před 15 lety vyvracel stromy i střechy. Škody v řádech milionů eur tehdy hlásilo hned několik spolkových zemí. Za vším byly tzv. supercely, tedy rozhlehlé rotující bouřkové systémy, které přinášejí také silné srážky či krupobití.
Lovci bouřek přitom dobře ví, že právě z těchto systémů vznikají tornáda. Jedno takové se ve stejné době vyskytlo na západě Čech u obce Žlutice. Naštěstí prošlo převážně pásmem lesa, během 10 minut tak způsobilo škody hlavně na stromech. Vzdušný vír tak poničil 11 tisíc metrů krychlových lesa a šišky z borovic byly nalezeny až 400 m daleko.
Ročně je v Česku evidováno zhruba 20 tornád menší intenzity. Naposledy se právě tento druh bouře zřejmě prohnal v okolí Oldřichovic na Třinecku. Živel tam odnesl střechu domu a vytrhával stromy i s kořeny.
Obecně platí, že nejvíc bouřek se během roku objevuje v severní Itálii a ve Slovinsku. Důvodem jsou blízkost Středozemního moře a časté vysoké teploty jeho povrchu. Druhým faktorem jsou hory, které podporují výstupné proudy vzduchu. V některých regionech severní Itálie udeří až 5 blesků za rok na každý metr čtvereční.
