Český výtvarník Jiří Sozanský přenesl příběhy československých politických vězňů do prostor bývalé věznice ve španělské Segovii, kde za režimu diktátora Franciska Franka končili jeho odpůrci. Díla jsou inspirovaná osudy katolického básníka Jana Zahradníčka, básníka a vůdčí postavy českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, historika a literárního teoretika Záviše Kalandry a právničky a političky Milady Horákové. Výstava trvá do 13. května.
Výstava Sozanského ve španělské Segovii nechává zažít tíseň spojenou s totalitou
„Když jsem byl před dvěma lety v bývalé věznici v Segovii na výstavě fotografií skvělého filmového režiséra Carlose Saury, které pořizoval jako mladík v padesátých a šedesátých letech na různých místech Španělska, okamžitě jsem si na práce Jiřího Sozanského vzpomněl,“ uvedl ředitel Českého centra Madrid Stanislav Škoda.
„Napadlo mě, jaké úžasné možnosti by tomuto českému výtvarníkovi mohly zrekonstruované, ale přesto syrové prostory věznice dát,“ dodal.
Výstava nabízí šest desítek kreseb, maleb, kombinovaných technik a bronzových plastik. Většinou jde o nová díla. Expozice s názvem Dům strach (La casa miedo) je umístěná v celách bývalé věznice, která dnes slouží jako kulturní centrum.
Jiří Sozanský se ve svém díle dlouhodobě zaměřuje na člověka v mezních situacích, ve válce či v totalitních režimech. Na uměleckou scénu vstoupil v polovině 70. let, první výstavu měl v roce 1976 v Terezíně – ten je pro něj mementem násilí, zvůle a nesvobody. Opakovaně se do něj se svými projekty vracel.
„Sozanského považuju za fenomén v českém výtvarném umění, protože ve svých těžkých tématech sleduje a prozkoumává konkrétní historické situace, kde dochází k tragické srážce mezi lidským jedincem vybaveným mravními principy a bestií vybavenou totalitní mocí,“ uvedl Richard Drury, kurátor výstavy a vedoucí kurátor GASK – Galerie Středočeského kraje.