Káhira – Egypt si dnes připomíná rok od povstání proti tehdejšímu autoritativnímu režimu prezidenta Husního Mubaraka. Revoluce tehdy trvala 18 dní a skončila Mubarakovou demisí. Probíhají nejen oslavné akce, ale i protivládní demonstrace. Statisíce Egypťanů se scházejí v centru Káhiry. Vládnoucí vojenská rada u příležitosti výročí částečně zrušila výjimečný stav omezující řadu svobod. V Egyptě platil téměř nepřetržitě od roku 1967. Armádní velení také vyhlásilo amnestii skoro pro dva tisíce lidí souzených vojenskou justicí.
Stoupenci faktického vítěze nedávných voleb, Muslimského bratrstva, se snažili využít jubilea k ujišťování, že revoluce zvítězila a období protestů je u konce. Jenže ne každý s tím souhlasí, do ulic v Káhiře dnes vyrazily tisíce odpůrců nové vlády. „Nejsme tady, abychom slavili. Jsme tu, abychom sesadili vojenskou vládu. Pokazila revoluci a nesplnila žádný ze svých slibů,“ říká například 27letá lékárnice Imán.
Skupinky na náměstí Tahrír provolávaly hesla „Pryč s vojenskou vládou“ a „Revoluce až do vítězství, revoluce ve všech egyptských ulicích“, aby protestovaly proti Nejvyšší radě ozbrojených sil (SCAF), která má v rukou moc od odchodu Mubaraka.
„Vojenská rada je Mubarak,“ říká jeden z protestujících s transparentem „žádná změna“ a prohlašuje, že jeho přáním je svržení vojenské vlády. Další muž se domnívá, že Egypt nyní potřebuje ekonomickou stabilitu, a ne další protesty. „Rada v každém případě odevzdá moc. Je jasné, že revoluce není dokončena, ale to neznamená, že bychom měli bránit normálnímu životu,“ říká Muhammad Usmán. Bezpečnostní síly opakovaně na adresu přívrženců protivládních protestů zdůraznily, že dnešní pouliční akce nesmějí provázet nějaké „snahy o sabotáž“.
Maher El Hakim, demonstrant:
„Toto není výročí revoluce – ta ještě neskončila. Stále máme další mučedníky a zraněné. Počet souzených vojenským tribunálem dosáhl 16 tisíc.“
Demonstrace proti nové vládě zorganizovala skupina kolem bývalého šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Baradeje. „Na čem se musíme shodnout je to, jak přesně dosáhnout cílů revoluce, počínaje ustavením skutečně demokratické ústavy, upevněním ekonomiky, bezpečnosti, nezávislého soudnictví a médií,“ řekl.
Oficiální odhady účasti oslav na náměstí Tahrír v Káhiře nejsou známy, podle svědků náměstím mohlo během dne projít nejméně 150 tisíc lidí. Tisíce jich byly i v jiných čtvrtích metropole a další lidé manifestovali v Alexandrii na severu a v Suezu, odkud během loňského povstání přišla zpráva o první oběti.
Islamisté, kteří získali v nedávných volbách přes 70 procent ze 498 parlamentních křesel, slíbili jen oslavovat. Hnutí Muslimské bratrstvo, které bylo za Mubaraka pronásledováno a nyní obsadilo v dolní komoře skoro polovinu všech křesel, ujistilo, že nepožaduje „druhou revoluci“.
Zora Hesová, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky:
„Zrušení výjimečného stavu znamená, že pravděpodobně již armáda nebude moci zatýkat demonstranty jen za to, že demonstrují, nebude je moci stavět před vojenské soudy a podle nejasných pravidel je odsuzovat. Není ale jasné, jestli je změna totální, netýká se totiž pouličních nepokojů.“
Egypt stále stabilizovaný není, tvrdí odborníci
Přetrvávající napětí ve společnosti si uvědomuje i vedení země. Nekončí proto jen výjimečný stav. U příležitosti výročí budou propuštěny téměř 2 tisíce lidí, kteří byli během protestů zatčeni a souzeni vojenskými tribunály.
Odborníci považují stav Egypta za daleko od stabilizovaného. „Následující období bude kritické. Otázkou je, zda Egypťané provedou novou revoluci, která by napravila tu předchozí, nebo rozumně využijí tuto přechodnou fázi a zvýší tlak na vládnoucí radu ozbrojených sil, aby se podle plánu poklidně vzdala moci,“ tvrdí politolog Hasan Nafá.
Den D má nastat po prezidentských volbách v červnu. Ty mají také ukončit volební maraton, který zatím jasně opanovali islamisté. Někteří z iniciátorů loňské revoluce se ale nechtějí s odstavením na druhou kolej smířit. „Myšlenka, že naše role po zvolení parlamentu končí, není pravdivá a my ji nepřijmeme. Náměstí Tahrír nepřestane na činnost parlamentu dohlížet,“ tvrdí spoluzakladatel Hnutí 6. dubna Ahmed Maher.
První výročí revoluce tak bude pro Egypťany nejen příležitostí k oslavám toho, co dokázali, ale také k zamyšlení se nad tím, jakou cestou se vydají dál.
