Detroit - Americký Detroit po bankrotu zeje prázdnotou. Opuštěných domů jsou desetitisíce. Pro někoho je to symbol neúspěchu, pro jiného šance vyniknout. Jeden zdejší výrobce kytar se snaží základy města recyklovat.
Výrobce kytar vidí v bezcenném dřevu poklad. Dřevo má velmi výraznou kresbu a kytary z něj dobrou rezonanci a zvuk. Před desítkami let ho dělníci přivezli do Detroitu z nedalekých lesů a vystavěli z něj průmyslové srdce Ameriky.
Už roky ale v opuštěných továrních halách pomalu tlelo. „Je úžasné vzít kus starého dřeva, které je buď spálené, nebo má na sobě barvu a vypadá jako odpad, a většina lidí by ho vyhodila na skládku, a udělat z něj něco tak krásného, jako jsou tyto kytary,“ konstatoval výrobce kytar.
Detroit dohnala jeho historie. Zažil sérii ekonomických turbulencí, rasových nepokojů a vylidňování. Dluží přes 18 miliard dolarů. Ulice lemují desetitisíce prázdných domů, o něž nikdo nemá zájem. „Tento dům prodáváme za 50 dolarů,“ podotkl realitní agent. Na hlavní nádraží už vlaky dávno nejezdí a slavné Michiganské divadlo se stalo kulisou pro zaparkovaná auta.
Wallace chce ale světu ukázat jiné město – Detroit, který býval na svou kulturu a hudbu pyšný. „Tato kytara říká, že město má i jiný příběh,“ tvrdí výrobce. Zatím vyrobil 24 kusů - materiálu má ale k dispozici na tisíce dalších.
Detroit drží neslavné prvenství
Detroit se stal v roce 2013 největším městem v amerických dějinách, které se v platební neschopnosti uchýlilo pod soudní ochranu před věřiteli. Podle krizových správců města byl vstup pod bankrotovou ochranu jediným způsobem, jak se s vysokým zadlužením vypořádat.
Z historie „města motorů“
V 50. letech žilo v Detroitu až 1,8 milionu lidí. Přilákal je boom automobilového průmyslu po druhé světové válce. Brzy ale začal postupný úpadek, který postihl i řadu dalších amerických měst, s tím, jak se lidé z center měst začali přesouvat na předměstí. Automobilky z Detroitu navíc začaly otevírat továrny v dalších městech a jiných oblastech.
Od 80. let se dostal americký automobilový průmysl pod tlak levnější a kvalitnější japonské konkurence, což vedlo k dalšímu vylidňování Detroitu. Sociální situace města se s rostoucí nezaměstnaností a kriminalitou neustále zhoršovala, obyvatelé odcházeli, daňové příjmy se propadaly, ceny nemovitostí setrvale klesaly.
V důsledku deindustrializace se stal Detroit nejen nejchudším velkoměstem ve Spojených státech, ale i symbolem úpadku, rozkladu a zločinnosti. Některé kdysi živé čtvrti se staly „městy duchů“, zhruba pět tisíc domů ročně padne za oběť záměrně založenému požáru.
