Kyjev – Ukrajina předala ruským úřadům devět zajatých výsadkářů. Výměnou za to se vrátilo 63 ukrajinských vojáků, kteří se po útoku separatistů dostali přes hranici. Smyčka se mezitím stahuje kolem přístavu Mariupol u Azovského moře, na který se povstalci údajně chystají zaútočit. Poblíž přístavu už prý zasáhli loď ukrajinské pobřežní stráže. Podle koordinátorky společnosti Člověk v tísni hrozí v oblasti humanitární krize.
„My své vojáky neopouštíme,“ prohlásil zástupce velitele ruských výsadkových vojsk Alexej Ragozin. Ruské úřady podle něj ráno předaly na hraničním přechodu Nechotějevka v Belgorodské oblasti druhé straně 63 ukrajinských vojáků, kteří 27. srpna přešli hranici.
Další skupinu zajatců, dohromady 223 příslušníků ukrajinské armády a Národní gardy, předali ukrajinské straně v noci na dnešek proruští povstalci z neuznávané „Doněcké lidové republiky“. Kyjev tuto informaci dosud nepotvrdil.
„Ruští vojáci budou předáni Rusku stejně, jako jsme dosud předávali vojáky ukrajinské armády,“ uvedl v pátek Putin a připomněl případy, kdy do Ruska přešlo najednou až 450 Ukrajinců. A sám „vážně věří, že (ruští výsadkáři) zabloudili, protože hranice není vyznačená“.
Ztráta orientace?
Naopak Kyjev považoval za nepravděpodobné, že by příslušníci elitní jednotky pronikli desítky kilometrů do hloubi ukrajinského území proto, že se nedokázali zorientovat. Považoval zajaté „diverzanty“ za potvrzení svých obvinění, že na Ukrajině válčí i příslušníci regulérní ruské armády, nejen dobrovolníci, jak tvrdí proruští separatisté. Ti na východě Ukrajiny bojují s ukrajinskými vládními jednotkami už od dubna.
„Jednání byla velice složitá. Ale zdravý rozum zvítězil a vše dopadlo dobře. Hlavní je, že chlapci jsou teď s námi,“ přiblížil Ragozin. Považuje za nepřijatelné, že výsadkáře Ukrajinci tak dlouho zadržovali, zatímco ruské úřady prý promptně předávají ukrajinské vojáky, kteří se ocitli v Rusku.
Skupinu ruských výsadkářů zadržela ukrajinská tajná služba SBU 25. srpna; údajně dva parašutisté byli zabiti a deset zajato. Sami výsadkáři na tiskové konferenci v Kyjevě hovořili o tom, že zabloudili během nočního cvičení, kterého se zúčastnily asi dvě stovky vojáků.
Problémy se objevily i na finsko-ruské hranici. Finský premiér Alexander Stubb si postěžoval, že Moskva opakovaně narušila vzdušný prostor jeho země. Označil to jako provokaci. Situaci ale nechtěl dávat do souvislosti s děním na Ukrajině. Premiér současně vyvrátil spekulace, že by se Finsko chystalo do NATO.
V Mariupolu hrozí humanitární krize
Na Donbase mezitím pokračují tvrdé boje. Kyjev přiznal, že vládní jednotky ustoupily z předměstí Luhansku. Podle některých zpráv se stáhly i z okolí Doněcku. Armáda vytváří obranné pozice u přístavu Mariupol, který chtějí rebelové dobýt.
V Azovském moři nedaleko Mariupolu už byla dělostřeleckým granátem zasažena loď ukrajinské pobřežní stráže. Není známo, zda si útok vyžádal zraněné, ani kolik osob bylo na palubě. Portál newsru.com s odvoláním na své zdroje tvrdí, že na palubě jsou mrtví.
K odpovědnosti se podle agentury Reuters přihlásili proruští separatisté. Ti rovněž uvedli, že se jim podařilo obklíčit doněcké letiště, které bylo dosud pod kontrolou armády.
V oblasti kolem půlmilionového Mariupolu jsou desetitisíce uprchlíků a hrozí humanitární krize. „Pokud dojde k útoku na Mariupol, tak další desítky tisíc lidí přijdou o místo, kde mohou žít. Je potřeba zajistit ubytování, dopravit jídlo a hygienické potřeby,“ řekla v rozhovoru pro ČT koordinátorka humanitární pomoci z organizace Člověk v tísni Lenka Blahová, která se musela kvůli špatné bezpečnostní situaci na jihovýchodě Ukrajiny přesunout do Kyjeva.
Další potíže jsou prý s dodávkou léků, a to ve všech nemocnicích na východě. „V celém regionu chybí například inzulin,“ dodala Blahová. Obavy vyvolává taky blížící se zima – mnohé budovy jsou ve špatném stavu a přibližně za měsíc, až se ochladí, nebudou obyvatelné.
Obklíčených vojáků u Ilovajsku ubývá
Kromě propuštěných zajatců se na svobodu dostali i další ukrajinští vojáci – podařilo se jim vyjít z obklíčení u východoukrajinského města Ilovajsk. „Velitel praporu Mírotvůrce je naživu, ačkoli ho už pochovávali! Bude žít dlouho! Zrovna přišel k našim i se skupinou bojovníků! Přišel s ním i velitel praporu Dněpr-1 s vojáky,“ oznámil ministr vnitra Arsen Avakov.
Ještě dříve sdělil velitel jednoho z vládních dobrovolnických praporů Semen Semenčenko, že v noci se z obklíčení dostalo 14 vojáků, zatímco ranění padli do ruského zajetí. Rusové si nicméně počínali humánně – zraněné ošetřili a zajatce nemučili. Už včera se objevily zprávy o tom, že z obklíčení vyvázly první zhruba tři desítky vojáků (více zde).
Jedna z rot praporu Dněpr se podle listu Ukrajinska pravda dokázala z obklíčení probít, když místo slíbeného volného průchodu nepřítel spustil palbu. „Takový byl koridor od Ruska. Stovky mrtvol, desítky zajatců,“ stěžovali si vojáci. „Žádný koridor nebyl, po koloně stříleli. Ale probili jsme,“ tvrdil zástupce „roty Krym“. Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej následně avizoval, že armáda nebude informace o stahování zveřejňovat do té doby, než budou vojáci v bezpečí. Vysvětlil to tím, že separatisté by mohli tyto informace zneužít.
