Vyhrál nad krutým vězením, teď chce ruský opozičník pomáhat druhým

2 minuty
Strasti ruského opozičníka Dadina
Zdroj: ČT24

Byl prvním z těch, které za projevený názor odsoudili podle nového paragrafu. Do vězení putoval Rus Ildar Dadin před třemi lety za opakovanou účast na nepovolených demonstracích. Po soudním osvobození se minulý týden vrátil na svobodu. České televizi popsal mimo jiné, čím si musel jako odsouzenec projít. Otřesné zážitky ho ale nezlomily – naopak chce pomáhat lidem s podobným osudem. Natáčel zpravodaj David Miřejovský.

„Došlo na velmi drsné a ošklivé mučení, bití, strkání hlavy do záchodu. Mnohokrát jsem slyšel i bití dalších odsouzených. Tam je zcela běžné mučit a bít lidi, urážet je a ponižovat,“ říká muž, který je od prosince 2015 poprvé doma.

Ildarovi se koncem loňského roku podařilo přes advokáta poslat dopis manželce Anastásii. Tehdy byl totiž přesvědčen, že surové zacházení nepřežije. Manželka vše zveřejnila a organizovala protesty proti krutému zacházení s vězni. S žádostí o pomoc se obrátila na opozici i místní organizace hájící lidská práva.

Dodnes je přitom z reakce rozčarovaná. Většina z těch, na které spoléhala, totiž odmítla pomoci. „Pomáhali nám hlavně obyčejní lidé. Nešlo o představitele žádných sdružení nebo členy politických stran,“ přiznává Anastásie.

Ildar Dadin s manželkou Anastásií
Zdroj: Reuters

Dadin si navíc z pobytu ve vězení odnesl i psychické a fyzické obtíže. Ředitelé věznic, kterými prošel, ale kategoricky odmítají, že by se na něm dozorci dopustili násilí.

Nyní chtějí oba manželé využít svých zkušeností s ruskou justicí a pomáhat dalším. „Když už bylo jasné, že Ildara propustí, začaly mi volat matky dalších vězňů. Říkaly, abych se tomu nepřestala věnovat, protože když se o to nebudu starat já, nebude to dělat nikdo,“ tvrdí Anastásie.

Oba manželé jsou pevně rozhodnuti, že z Ruska neodejdou. Soudy podle nich mnohé případy nerozhodují spravedlivě a odsouzení jsou pak ve věznicích často týráni. Přitom prý nejde jen o ty, kteří se za mříže dostali kvůli svým politickým aktivitám.

Ildar Dadin
Zdroj: ČT24

Protidemonstrační zákon v praxi

Dadin se během druhé poloviny roku 2014 zapojil do čtyř opozičních akcí. Dvakrát v srpnu a jednou v září formou sólo protestů, v prosinci pak společně s dalšími sedmi aktivisty zablokovali ulici v centru Moskvy, přičemž nesli transparent „Včera – Kyjev, zítra – Moskva.“ Ve třech z těchto případů byl Dadin předvolán a pokutován, což později vedlo k jeho odsouzení.

Dadinovo odsouzení na tři roky do vězení v prosinci 2015, později zmírněné odvolacím soudem o půl roku, vyvolalo velký rozruch. Dadin byl totiž prvním a zatím jediným odsouzencem podle nového paragrafu, který opakované zatčení na nepovolených demonstracích postihuje vězením. Ve vězení strávil víc než rok.

Ildar Dadin s manželkou Anastásií
Zdroj: ČT24

Ještě větší pobouření veřejnosti vzbudil Dadinův dopis z vězení v Karélii, ve kterém si stěžoval na mučení. „12. září 2016 mi zaměstnanci věznice svázali ruce za zády a zavěsili mě za pouta. Působilo mi to hroznou bolest zápěstí, vyvracelo lokty a přivodilo strašnou bolest zad. Tak jsem visel půl hodiny. Pak mi sundali spodní prádlo a řekli mi, že jestli nepřestanu s hladovkou, přivedou jiného vězně, aby mě znásilnil,“ psal mimo jiné v dopise. Později byl přeložen do jiného vězení na Altaji.

K okamžitému osvobození aktivisty vyzval Evropský parlament. Ochránci lidských práv považovali Dadina za politického vězně, který se provinil jen tím, že se zúčastnil pokojných protestů.

Ústavní soud vyzval ke změně paragrafu

Dadinův případ se v únoru dostal i k ústavnímu soudu. Ten sice odmítl zrušit kontroverzní paragraf jako neústavní, trestní odpovědnost podle něj nedubluje přestupkové tresty.

Nicméně podle ústavních soudců by se vězením nemělo trestat za formální prohřešky, ale jen v případech, kdy demonstrant způsobí škody občanům, veřejné bezpečnosti či jiným hodnotám. Soud tehdy požádal parlament o změnu sporného ustanovení a také vybídl přezkoumat Dadinovo odsouzení.

Opozičníkova advokátka ještě nevěděla, zda její klient bude požadovat soudní rehabilitaci, ke které vybízí rozhodnutí nejvyššího soudu. „Ildar má k soudům komplikovaný vztah. Těžko říct, zda bude požadovat nějaké odškodnění,“ řekla novinářům Xenija Kostrominová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...