Vyhraje David, nebo Goliáš?

Caracas – Venezuelané volí nového prezidenta. Jako souboj Davida s Goliášem označuje prezidentské volby ve Venezuele hlavní kandidát opozice Henrique Capriles. Ten se utká s dosavadním prezidentem Hugem Chávezem. A poprvé za 14 let nemá Chávez vůbec jisté, zda své křeslo obhájí. I když si Venezuelany získal štědrými sociálními programy, které nazývá socialismem 21. století, opoziční kandidát nabízí obrat o 180 stupňů a konec autoritářské Chávezovy vlády.

Již před otevřením volebních místností v šest hodin ráno místního času (12:30 SELČ) se tvořily na mnoha místech dlouhé fronty. V poledne místního času pak předseda volební komise oznámil, že volební účast je „masivní“. Dlouhé fronty byly na mnoha místech v hlavním městě Caracasu i přes den.

Téměř 19 milionů oprávněných voličů ve volbách rozhoduje, zda zemi po dalších šest let povede dosavadní levicový prezident Hugo Chávez, nebo zda ho nahradí jeho opoziční protikandidát, bývalý guvernér Henrique Capriles.

Henrique Capriles
Zdroj: EPA/DAVID FERNANDEZ/ISIFA

Na 13 800 volebních místností se uzavře v šest večer, tedy v pondělí v 0:30 SELČ. Pokud však před některou místností bude v tu chvíli ještě fronta, tak se uzavřením vyčká. Zatím nebyl hlášen žádný incident.

Volební místnosti jsou vybaveny elektronickými hlasovacími přístroji, které mají zabránit falšování hlasů. Na volbách není žádná oficiální delegace zahraničních pozorovatelů, byť průběh budou sledovat domácí organizace. Obě strany oznámily, že elektronickým přístrojů důvěřují.

Chávez je odhodlán přijmout porážku

Hugo Chávez už prohlásil, že přijme vítězství i porážku. „Budeme respektovat výsledky, ať jsou jakékoli,“ řekl, když vhodil svůj hlas do urny v Caracasu.

Opozice i tak ale vyjádřila obavy, že Chávez v případě volebního neúspěchu odmítne odstoupit a že se pokusí udržet si moc s pomocí armády. Obě strany se také obávají, že vyhrocená předvolební atmosféra by mohla vyústit v násilnosti.

Vláda proto mobilizovala kolem 139 tisíc vojáků. Byly uzavřeny hranice, civilistům bylo zakázáno nosit zbraně a byl zakázán prodej alkoholu. Obavy ještě zesílily kvůli incidentu z minulého týdne, kdy byli zastřeleni tři opoziční aktivisté.

Chávez slibuje voličům, že v zemi prohloubí socialismus. Naproti tomu Capriles nabízí větší prostor pro volné podnikání a chce vytvořit sociálně orientovanou, ale tržní ekonomiku po brazilském vzoru. Capriles také slibuje, že se Venezuela popere s násilnou kriminalitou, což se za léta vlády Chávezovi nepodařilo.

Venezuela je nejnásilnější zemí Jižní Ameriky. Oficiální čísla uvádějí, že ročně tu zavraždí přes 14 tisíc lidí, průměrně připadá zhruba 50 vražd na každých 100 tisíc obyvatel. A to přitom Venezuela na rozdíl od jiných latinskoamerických zemí nebojuje proti drogovým mafiánům nebo revolučním ozbrojencům.

Čtyřicetiletý Henrique Capriles je guvernér venezuelského státu Miranda. Právník a centrista zatím z žádného volebního klání neodcházel s prohrou. Chce obnovit ekonomický růst a investice a zastavit znárodňování. Všechny Chávezovy programy ale rušit nechce.

Capriles dlouho v průzkumech výrazně ztrácel. V posledních týdnech se ale k němu začalo přiklánět mnoho původně nerozhodnutých voličů. Koncem září ukázal průzkum společnosti Consultores 21, že rozdíl mezi oběma kandidáty je půl procentního bodu, tedy pod hranicí statistické chyby.

Chávez vládne zemi už 14 let

Osmapadesátiletý Chávez se do čela země dostal v prosinci 1998. Za léta své vlády neustále upevňoval svou moc. Postaral se o změnu ústavy, která mu v podstatě povoluje vládnout až do smrti. V roce 2008 vydal třicítku zákonů, díky kterým může znárodňovat firmy či upravovat ceny.

Jenže od roku 2010 začíná ztrácet dech. Sílí hlasy opozice, která Cháveze obviňuje z autoritářského stylu vládnutí a z plýtvání penězi, které země získává z těžby ropy. Navíc se Chávez pere i s rakovinou.

Haló, prezidente

Chávez se považuje za „spasitele“ země a za sjednotitele Latinské Ameriky. V roce 2004 založil s Fidelem Castrem Bolívarovské spojenectví národů naší Ameriky (ALBA), jehož členy je osm zemí s asi 70 miliony obyvatel. Chávez každý týden vystupuje v pořadu Haló, prezidente, v němž rozmlouvá s Venezuelany.

Od roku 2006 má Venezuela novou vlajku a nový státní znak, na němž dle Chávezova návrhu bílý kůň nově cválá doleva. Od prosince 2007 platí ve Venezuele vlastní časové pásmo (posunuté o půl hodiny zpět).

Chávez proslul i řadou kuriózních výroků. Například v roce 2009 radil Venezuelanům, jak šetřit s vodou: „Někteří lidé si ve sprše zpívají, půl hodiny ve sprše… Počítal jsem to, tři minuty a už nesmrdím.“ Loni v březnu obrátil své myšlenky do vesmíru: „Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 17 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 26 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 45 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...