Bez trestu vězení vyvázli u hongkongského soudu tři vůdci předloňských prodemokratických demonstrací, kteří byli v červenci shledáni vinnými z podněcování a účasti na nepovolených shromážděních. Aktivisté Joshua Wong a Nathan Law byli odsouzeni k veřejně prospěšným pracím, třetí aktivista Alex Chow dostal trest s odkladem. Wong a Law se v září chystají se svou stranou Demosistō kandidovat ve volbách do místního parlamentu.
Devatenáctiletý Wong byl hlavní osobností protestů, které vypukly v září 2014 a jimž se přezdívá „deštníková revoluce“. Převážně mladí demonstranti tehdy po 11 týdnů okupovali klíčové ulice Hongkongu, aby prosadili svůj požadavek na plně svobodné volby nejvyššího představitele města v roce 2017. Tento požadavek předtím zavrhla centrální čínská vláda, která znovu převzala správu nad někdejší britskou kolonií Hongkongem v roce 1997.
Zmínění tři aktivisté byli shledáni vinnými z toho, že na protest proti rozhodnutí Pekingu ohledně voleb přelezli 26. září 2014 plot před hongkongským vládním komplexem. Trojice byla společně s desítkami dalších nespokojenců zatčena. V reakci na to davy demonstrantů zaplavily o následném víkendu oblast a požadovaly jejich propuštění. Policie proti nim zasáhla 28. září slzným plynem, což přivedlo do ulic další množství lidí. Na vrcholu protestních akcí bylo v ulicích až 100 tisíc osob.
Wong byl odsouzen k 80 hodinám a třiadvacetiletý Law ke 120 hodinám veřejně prospěšných prací. Také Chow si měl odpykat trest prací ve prospěch společnosti, v září ale zahajuje roční magisterské studium na Londýnské ekonomické škole v Británii, a tak jeho obhájce označil tuto formu potrestání za nevhodnou. Soudkyně mu proto udělila třítýdenní trest vězení s odkladem.
Soudkyně mírný rozsudek nad trojicí studentů odůvodnila tím, že všichni tři mladíci měli doposud čistý trestní rejstřík, svými činy nechtěli ublížit ostatním lidem ani z nich mít vlastní prospěch.
Studentští vůdci a organizace pro lidská práva proces odsoudili jako politicky motivovaný. Wong před soudní budovou novinářům řekl, že „bude pokračovat v občanské neposlušnosti nenásilnými akcemi, aby ukázal své odhodlání a vytrvalost v boji za lidská práva, demokracii a svobodu v Hongkongu“.
Podle kontroverzní volební reformy Pekingu, která se stala terčem protestů, má kandidáty na správce Hongkongu nejprve nominovat a schválit většinou hlasů speciální výbor a až pak o nich mají hlasovat voliči. V početném nominačním výboru mají přitom převahu přívrženci čínské ústřední vlády. Reformu nakonec letos v červnu zamítl hongkongský parlament a její další osud je nejasný.
Nespokojenost s potlačováním demokracie se v Hongkongu dostává na povrch v různé podobě. Před pár dny demonstrovaly tisíce lidí za nezávislost. O víkendu se v symbolickou manifestaci změnilo sledování badmintonovéhu zápasu s Čínou na olympiádě.
