Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev jmenoval manželku Mehriban první viceprezidentkou země. Svou ženu do funkce ustanovil pomocí dekretu. Informace byla zveřejněna na webových stránkách hlavy státu.
První viceprezidentka bude nyní místo premiéra druhým nejvyšším představitelem státu, který v případě nutnosti zastoupí hlavu státu. Dvaapadesátiletá první dáma byla až dosud poslankyní.
Alijev v roce 2003 převzal moc z rukou svého otce, bývalého šéfa sovětské tajné policie KGB v republice a člena sovětského vedení Gejdara Alijeva. Rodinný klan tak řídí zemi téměř bez přerušení prakticky už od roku 1969.
Režim v Baku ovládá vše od parlamentu až po soudy a média
V září Ázerbájdžánci v referendu odsouhlasili ústavní změny, které posilují prezidentovy pravomoci. Jeho mandát se tak prodloužil na sedm let a hlava státu může mimo jiné rozpustit parlament.
Podle úřadů se díky tomu zdokonalí systém státní správy, kritici včetně Rady Evropy ale varovali před dalším posílením autoritářského režimu. Ochránci lidských práv obviňují Baku z oklešťování svobod a umlčování kritiků. Režim ovládá parlament, soudy i média.
Předpokládá se, že jedna z ústavních změn - zrušení věkových omezení u prezidentských kandidátů - otevřela možnost synovi pětapadesátiletého Alijeva, aby nastoupil do čela státu po svém otci. Dvacetiletý Haidar Alijev podle západního tisku vlastní, podobně jako jeho starší sestry, nemovitosti v Dubaji za desítky milionů dolarů.
Ochránci lidských práv obviňují režim v Baku z oklešťování svobod a umlčování kritiků. V zemi bohaté na ropu a plyn působí největší západní ropné společnosti včetně BP, Exxon Mobil či Chevron.
Řada západních vlád, včetně české, usiluje o přízeň Baku, protože považuje ázerbájdžánský trh za alternativu k trhu ruskému. Ten zasáhly sankce Evropské unie kvůli angažmá Moskvy v ukrajinském konfliktu.
