Praha - Evropskou unii čeká v prvním červnovém týdnu volební maraton; občané ze sedmadvaceti členských zemí rozhodnou o obsazení 736 poslaneckých míst v Evropském parlamentu. Česká republika bude své evropské zástupce vybírat v první volební vlně 5. a 6. června, tedy jen den po zahájení voleb Nizozemci a Brity. Více než tři čtvrtiny členských zemí ale vhodí do uren svůj hlas v neděli 7. června 2009. Z hlasování vzejde na dalších pět let nové obsazení instituce, která stojí za tvorbou evropské legislativy i evropského rozpočtu.
V České republice se volby konají ve dnech 5. a 6. června 2009. V pátek 5. června se bude hlasovat od 14:00 hodin do 22:00 a v sobotu 6. června od 8:00 do 14:00. Právo volit na území ČR má český občan, který nejpozději druhý den voleb dosáhl věku 18 let, a občan jiného státu EU, který je po dobu nejméně 45 dnů veden v evidenci obyvatel a dosáhl také 18 let.
Instituce se složitou adresou: Brusel, Štrasburk, Lucemburk
Evropský parlament patří mezi nejvýznamnější unijní instituce. Společně s Radou EU, které každých 6 měsíců předsedá jiná členská země (v tuto chvíli Česká republika), vytváří rozpočet celého společenství. S ní také rozhoduje o evropské legislativě, zodpovídá se mu také výkonná ruka unie, Evropská komise. Jeho poslanci střídavě zasedají v Bruselu a ve Štrasburku, administrativa parlamentu sídlí v Lucemburku. Za tuto roztříštěnost mnozí Evropskou unii častokrát kritizují.
V čele Evropského parlamentu stojí předsednictvo s předsedou, kterému asistuje čtrnáct místopředsedů. Mandát předsedy trvá polovinu funkčního období europoslanců a jeho hlavním úkolem je po tuto dobu reprezentovat parlament na mezinárodní úrovni a při jednáních s dalšími institucemi. Dnes tento post zastává německý konzervativec Hans-Gert Pöttering.
Parlament na dietě: Změny v počtu křesel
V současné době zasedá v parlamentu 785 poslanců. Počet národních zástupců se odvíjí od počtu obyvatel dané členské země. Za Českou republiku nyní končí mandát 24 poslancům, v novém volebním období však v sále zasedne Čechů jen dvaadvacet. Kvůli rostoucí Evropské unii (v roce 2004 o 10 členů, v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko) se totiž rozhodlo o regulaci počtu poslanců na 736 mandátů. Opatření se dotkne většiny států sedmadvacítky s výjimkou malých zemí typu Lucemburska nebo Estonska. Nejmenší a největší delegace budou beze změny patřit Maltě (5 křesel) a Německu (99 křesel).
Stejně jako v národních parlamentech i v tom evropském poslanci spolupracují podle politické, a nikoli regionální, respektive státní příslušnosti. Na evropské parlamentní scéně proto v tuto chvíli působí sedm skupin, které spojují obdobně smýšlející poslance napříč členskými zeměmi (viz tabulka).
Nejpočetněji zastoupení jsou evropští lidovci a demokraté (37 % křesel), dále socialisté (27,5 %) a liberálové (15 %). Tyto kluby mají dostatečné ideologické zázemí a díky své politické síle mohou zasahovat do všech sfér aktivit EU. I Česká republika se z velké části řadí do frakce Evropská lidová strana a evropští demokraté - k poslaneckému uskupení se hlásí europoslanci za ODS, KDU-ČSL, SNK-ED a Evropská demokratická strana Jany Hybáškové.
ČSSD je členem skupiny socialistů, představitelé KSČM zasedají v řadách Evropské sjednocené levice. Skupinu Nezávislých reprezentuje za Čechy Vladimír Železný. Mimo frakce v parlamentu působí také 30 nezařazených poslanců, jednou z nich je Jana Bobošíková.
Založit novou skupinu může minimálně devatenáct poslanců z pěti různých zemí unie. Stejně jako národní strany i tyto politické skupiny mají svého předsedu a místopředsedy.
Evropské volby: Jiný kraj, jiný mrav
Systém voleb do Evropského parlamentu není jednotný a liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Kromě odlišného volebního systému najdeme i rozdíly v dalších faktorech, jako je například délka konání těchto voleb, počet volebních obvodů nebo existence uzavírací klauzule. Dodnes se někteří evropští představitelé snaží prosadit schválení jednotného volebního systému, zatím bez úspěchu.
Česká republika při volbách do Evropského parlamentu uplatňuje stejný, poměrný volební systém jako při volbách do Poslanecké sněmovny. Strana nebo koalice stran potřebuje získat minimálně 5 % všech hlasů (tzv. uzavírací klauzule), aby měla šanci obsadit křeslo v parlamentu. Poté jsou kandidujícím subjektům přiděleny mandáty podle počtu hlasů.
Jak se volí v Evropě?
Ve Francii se stejně jako u nás uplatňuje poměrný systém; voliči hlasují v osmi volebních obvodech a i ve Francii musí kandidující strana překročit pětiprocentní hranici. V Evropském parlamentu je země zastoupena 72 poslanci. Stejný volební systém rovněž s pětiprocentní hranicí platí i v Německu, které parlamentu dominuje 99 křesly. Celá země tvoří jeden volební obvod.
Ve Velké Británii platil do roku 1999 většinový volební systém a obvody, za něž byl europoslanec zvolen, byly jednomandátové. Daný volební okrsek tedy neměl již jiného zástupce (stejně je tomu v případě českých voleb do Senátu). Poté však Británie přešla také k poměrnému volebnímu systému, na rozdíl od jiných však není stanovená procentní hranice počtu hlasů, které je potřeba získat. Z 12 volebních obvodů vzejde v letošním hlasování 72 poslanců.
Povinně musí jít k urnám obyvatelé Belgie, Kypru, Lucemburska a Řecka, kde volební povinnost stanovuje zákon. V Estonsku budou moci lidé hlasovat prostřednictvím internetu - stát si od toho slibuje větší volební účast především mladých voličů.
- V Evropském parlamentu autor: ČT24, zdroj: www.europarl.europa.eu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/836/83547.jpg
- Hans-Gert Pöttering autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/573/57265.jpg
- Politické skupiny v EP autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/836/83536.jpg
- Jana Bobošíková autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/620/61927.jpg
- Evropský parlament autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/18/1783.jpg
- Zasedání Evropského parlamentu zdroj: www.europarl.europa.eu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/836/83546.jpg
