Vraždu v Bratislavě bude prokuratura nově vyšetřovat jako terorismus

Středeční vražda dvou mužů před podnikem navštěvovaným lidmi z komunity LGBT+ v Bratislavě se bude nově vyšetřovat jako terorismus. Oznámila to mluvčí slovenské speciální prokuratury Jana Tökölyová. Shromážděné důkazy podle ní nasvědčují, že vražda naplňuje podstatu teroristického činu. Pravděpodobný útočník je po smrti, podle policie spáchal sebevraždu.

„Z důkazů je zřejmé, že stíhaný skutek vykazuje veškeré zákonné znaky tohoto trestného činu,“ konstatovala mluvčí speciální prokuratury. Původně policie vraždu vyšetřovala jako čin z nenávisti.

Prokuratura v souvislosti s novou kvalifikací činu zdůraznila, že schvalování teroristického činu je rovněž trestným činem, za který hrozí tři roky až deset let vězení. Podle Tökölyové budou orgány činné v trestním řízení postupovat v takových případech razantně.

Devatenáctiletý mladík ve středu večer zastřelil dva muže ve věku třiadvacet a šestadvacet let a vážně poranil jednu osmadvacetiletou ženu před bratislavským barem Tepláreň, který navštěvují lidé z komunity LGBT+. Bratislavská nemocnice, kde je žena hospitalizovaná, v pondělí oznámila, že je zraněná po operaci, její stav je stabilizovaný a postupně se zlepšuje.

Z místa činu pachatel uprchl. Na sociální sítě následně pravděpodobný střelec umístil manifest namířený proti komunitě a také Židům. Policie jej našla ve čtvrtek mrtvého, spáchal podle ní sebevraždu. Útok odsoudili přední slovenští politici, a to včetně prezidentky Zuzany Čaputové a premiéra Eduarda Hegera.

Šíří se dezinformace, varovala policie

Slovenská policie zaznamenala na sociálních sítích texty, které lživě popisují motivy vraždy. Dodala, že je však nemůže nyní komentovat, protože řadu informací v tomto stadiu vyšetřování nemůže zveřejnit. „Autoři těchto zpráv zneužívají faktu, že se policie nemůže proti těmto dezinformacím v současnosti bránit,“ zdůraznili slovenští policisté.

Mezi nejčastější falešné informace, které o činu na slovenském internetu kolují, patří podle Denníku N ta, podle níž byla motivem činu žárlivost. Afekt jako možný motiv činu policie na samém začátku vyšetřování zvažovala, později ho však vyloučila.

Bulvární deník Nový čas napsal, že pravděpodobný útočník čekal v den střelby před útokem na bar Tepláreň několik hodin u domu, ve kterém bydlí premiér Heger. Na internetu údajně zveřejnil fotografii pořízenou už v srpnu, na které je před premiérovým domem. Policie žádné informace o tom, co podezřelý útočník dělal před střelbou, neposkytla. O tom, že střelec plánoval útok i na premiéra Hegera, už v sobotu na Facebooku psal i vládní poslanec Andrej Stančík. Žádnými důkazy své tvrzení ale nepodpořil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 8 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...