Za vraždu ruského opozičníka Borise Němcova padl dvacetiletý trest. Odsedí si ho Čečenec Zaur Dadajev. Obžaloba pro něj žádala doživotí. Čtveřice spolupachatelů si má odpykat tresty od 11 do 19 let, rozhodl moskevský vojenský soud.
Porota shledala 29. června vinnými pětici Čečenců z úkladné vraždy kritika Kremlu, který byl zastřelen předloni v únoru na mostě u Kremlu.
Dadajev je považován za vykonavatele vraždy, jejíhož objednavatele se dosud nepodařilo vypátrat. Vinu odmítá. „Prokuratura nás všechny falešně obvinila z vraždy. Nemá žádné důkazy. Teď chtějí celému světu ukázat, že jsme spáchali zločin jako organizovaná skupina. My jsme toho muže ale nezabili!,“ prohlásil Dadajev.
Soudce Jurij Žitnikov v rozsudku uvedl, že trest si má odsouzenec odpykat v nápravném zařízení s přísným režimem. Ještě dříve Dadajevovi vyměřil 17 let za nájemnou vraždu a sedm let za nezákonné držení zbraně, což nakonec shrnul do 20 let.
Dadajev znovu mluvil o mučení
„Nejsem vinen, věřím v Alláha a neskloním se před nikým. Ani před prokuraturou, ani před (vyšetřovatelem) Krasnovem, ani před (tajnou službou) FSB,“ reagoval odsouzený s tím, že jeho doznání bylo vynuceno mučením. Soud rovněž Dadajeva zbavil hodnosti poručíka, státního vyznamenání za statečnost a vyměřil mu pokutu 100 tisíc rublů (asi 38 tisíc korun).
Bratry Anzora a Šadida Gubaševovy a dále Chamzata Bachajeva a Tamerlana Eskerchanova, kteří podle obžaloby zajistili zbraň a Němcova před vraždou sledovali, porota označila za spolupachatele.
Podle rozsudku si Gubašev má odpykat 19 let za mřížemi, jeho bratr Šadid 16 let, Eskerchanov 14 let a Bachajev 11 let, všichni v zařízení s přísným režimem. Všichni také mají zaplatit po 100 tisíci rublech. Eskerchanov přišel o hodnost praporčíka policie.
„Dali 11 let člověku, který nic nespáchal,“ řekl Bachajevův advokát. Dadajevův obhájce si stěžoval, že soud vyloučil z případu záznamy z kamer, dokazující alibi jeho klienta. „Soud se dopustil tolika pochybení, že rozsudek bude zrušen,“ věří advokátka Eskerchanova.
Dadajevův obhájce u soudu žádal o nový soudní proces kvůli zaujatosti poroty, ta navíc podle něj během vynášení verdiktu porušila jednací řád. Obhájci zbylých čtyř obžalovaných pak žádali o plné zproštění viny pro nedostatek důkazů.
Dadajev podle vyšetřovatelů zabil Němcova na mostě přes řeku Moskvu na dohled od Kremlu půl hodiny před půlnocí 27. února 2015. Usmrtil ho šesti výstřely z pistole. Vražda se odehrála před povolenou demonstrací proti Putinově vládě a válce na Ukrajině, která se měla konat 1. března.
Podle vyšetřovatelů byl šestým spolupachatelem Beslan Šavanov, který se později při zatýkání v Čečensku vyhodil do povětří trhavinou. Němcovovi přátelé mají podezření, že vražda byla zosnována v okolí vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova.
Němcovovi vrazi měli podle vyšetřovatelů záložní plán
Podle prokurátorky Mariji Semeněnkové, která se případem zabývá, měli vrazi připravený záložní plán. Pokud by se jim Němcova nepodařilo zabít na mostě, po kterém šel se svou přítelkyní Annou Durickou, byl podle ní v hotelu Ukrajina na druhém břehu řeky připraven další muž, který měl Němcova zabít. Zosnovatelé útoku byli totiž přesvědčeni, že Němcov s přítelkyní míří právě tam.
Osobou čekající v hotelu byl Tamerlan Eskerchanov. Semeněnková řekla, že v jeho mobilním telefonu policie našla snímky hotelových prostor s vyznačením videokamer. Eskerchanovovi obhájci tvrdí, že snímky do telefonu podstrčili vyšetřovatelé.
Během procesu údajně vyšlo najevo, že vrahové chtěli původně zabít Němcova v jeho vile východně od Moskvy. Od plánu upustili po zjištění, že elitní satelitní lokalita zvaná Benelux je přísně střežena.
Němcovovi blízcí: Verdikt je příliš mírný
Verdikt neuspokojil ani Němcovovy pozůstalé. Právní zástupce jeho dcery zdůraznil, že organizátoři a objednavatelé vraždy, které se dosud nepodařilo vypátrat, by měli dostat tvrdší tresty než vykonavatelé.
„Samozřejmě, že je to málo. Co je 20 let za lidský život?“ prohlásil Němcovův spolupracovník Ilja Jašin. Tak mírný trest podle něj vzbuzuje pochybnosti, protože pro nájemného vraha je jedině správné doživotí. Za ještě horší považuje, že vrahův klient je na svobodě.
Mluvčí Vyšetřovacího výboru, který je jakousi ruskou obdobou FBI, ale ujistila veřejnost, že vynesením verdiktu vyšetřování Němcovova případu nekončí. Ostatně po předpokládaném organizátorovi vraždy Ruslanu Muchudinovovi bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání.
Němcovova dcera se ovšem domnívá, že vyšetřovatelé pátrají pouze „na oko“ a rozhodli se Muchadinova raději nedopadnout, protože od tohoto muže vede stopa ke spolupracovníkům Kadyrova.
Narodil se 9. října 1959 v Soči v rusko-židovské rodině. Počátkem 80. let
absolvoval radiofyzikální fakultu univerzity v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod). Byl otcem čtyř dětí. Zavražděn byl 27. února 2015.
Do veřejného života v někdejším Sovětském svazu se Němcov zapojil po havárii jaderné elektrárny Černobyl na jaře 1986. Byl členem ekologického hnutí Za jadernou bezpečnost v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod) a v roce 1990 jej zvolili do parlamentu.
V srpnu 1991 podpořil prezidenta Borise Jelcina, čelícího pokusu o komunistický převrat. Po potlačení puče byl Němcov jmenován zmocněncem prezidenta v oblasti Nižnij Novgorod a následně gubernátorem této oblasti.
Prvním vicepremiérem ruské vlády byl v letech 1997–1998. Od března do listopadu 1997 zastával i post ministra paliv a energetiky. Od dubna 1998 do srpna téhož roku byl řadovým vicepremiérem.
Od liberálně smýšlejícího obdivovatele Margaret Thatcherové se očekávalo, že urychlí tempo hospodářských reforem v Rusku. Zpočátku se o Němcovovi spekulovalo i jako o možném nástupci prezidenta Jelcina. Ekonomická krize v roce 1998 však Němcova stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice.
Na konci roku 1998 založil liberální politickou stranu Mladé Rusko, která se stala součástí koalice Svaz pravicových sil (SPS). V letech 2000 až 2003 řídil Němcov poslaneckou frakci SPS ve Státní dumě a od května 2001 do ledna 2005 byl předsedou federální politické rady SPS. Jím vedená SPS se ostře vymezovala vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve volbách v roce 2003 však ztratila zastoupení v parlamentu.
Po odchodu z parlamentu v roce 2003 pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu, několikrát jej zatkli a uvěznili. Kreml kritizoval za zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, za korupci provázející přípravu zimních olympijských her v Soči či za angažmá Ruska v současné krizi na Ukrajině. Pod názvem Putin a válka připravoval knihu shrnující důkazy o zapojení ruských ozbrojených sil do bojů na východní Ukrajině na straně proruských separatistů.
Od září 2013 až do své smrti byl poslancem parlamentu Jaroslavské oblasti.
