Volgograd získal své jméno zpět po odhalení Stalinova kultu

Volgograd - Desátého listopadu 1961 se ruskému městu Stalingrad vrátilo jméno Volgograd. Stalo se tak pět let po konání 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), který byl zahájen 14. února 1956 a vešel do dějin díky tajnému referátu Nikity Chruščova „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“. Tehdejší sovětský vůdce v něm celkem pravdivě odhalil rozsah zločinů svého předchůdce Josifa Vissarionoviče Stalina a Stalingrad se mohl opět stát Volgogradem.

Zejména veteráni druhé světové války přejmenování nesli těžce a dodnes se objevují výzvy k návratu jména Stalingrad. Bitva o Stalingrad patřila totiž k nejvýznamnějším událostem druhé světové války na východní frontě. Porážka německých vojsk v této bitvě znamenala obrat v převážně úspěšném tažení wehrmachtu.

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn. Je důležitým přístavem na řece Volze a má zhruba milion obyvatel. Rozlohou je Volgograd o něco větší než Praha. Město, které se do roku 1925 jmenovalo Caricyn, se údajně Stalingradem stalo náhodou. Podle jedné z verzí mu chyběly peníze na rekonstrukci. 

Vojenský hřbitov u Volgogradu
Zdroj: ČT24/ISIFA

Město dostalo jméno po Stalinovi kvůli nedostatku peněz

Moskva peníze odmítala vyčlenit a představitelé města se vždy vraceli domů s prázdnou. Nakonec se nad nimi v Kremlu někdo slitoval a poradil, aby pojmenovali město po velkém vůdci. Od té doby už žádné problémy neměli.

Za 25 let vlády Stalina, který se moci chopil po Leninově smrti v roce 1924, přišlo přitom v SSSR o život přes 20 milionů lidí. Někteří byli zastřeleni, jiní zemřeli při hladomorech a další se nevrátili z obrovské sítě vězeňských táborů. Kromě toho byly miliony lidí deportovány na Sibiř nebo do jiných končin Sovětského svazu.

Ruský prezident ve Volgogradě
Zdroj: ČT24/ISIFA

Bitva u Stalingradu: 

-  probíhala zhruba od podzimu 1942 do zimy 1943

-  bojovalo se o významné město na dolním toku řeky Volhy

-  Rusové porazili německou 6. armádu vedenou maršálem Paulusem

-  jedná se o jednu z největších bitev všech dob

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 59 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...