Volby v Afghánistánu provázejí bombové útoky na voliče. K urnám se přesto tvořily fronty

Nahrávám video

Volby v Afghánistánu provázejí útoky na hlasovací místnosti. Zatím největší sebevražedný útok se odehrál v Kábulu a zemřelo při něm nejméně patnáct lidí. Několikrát odložené parlamentní volby i přes problémy začaly na řadě míst v zemi v sobotu ráno. Radikální hnutí Taliban opakovaně vyzvalo občany k bojkotu hlasování a varovalo, že se bude snažit útočit na volební místnosti.

Při většině útoků byly použity improvizované výbušniny a rakety. Nejzávažnější byl sebevražedný atentát ve volební místnosti v Kábulu. Útočník se odpálil přímo v místnosti a zabil přitom pět policistů a deset civilistů. Zraněno bylo více než 25 lidí.

Podle agentury Reuters afghánské úřady zaznamenaly asi tři desítky incidentů. V severoafghánském městě Kunduz bylo zraněno 53 lidí a tři lidé přišli při různých incidentech o život. Na východě v provincii Nangarhár bylo při výbuchu zraněno sedm lidí a na západě v provincii Ghór si exploze vyžádala životy nejméně 11 policistů. 

Volby v Afghánistánu
Zdroj: Reuters/Mohammad Ismail

Afghánský prezident Ašraf Ghaní chtěl voličům jít příkladem a šel volit do školy v Kábulu brzy ráno poté, co se otevřely volební místnosti. Zároveň přitom Afghánce vyzval, aby šli k volbám. Uposlechlo ho mnoho spoluobčanů, kteří u volebních místností po celé zemi tvořili dlouhé fronty.

Hlasování se neobešlo bez problémů

Na mnoha místech byli ale lidé nuceni čekat kvůli organizačním problémům. Několik volebních místností nemohlo být otevřeno kvůli nedostatku pozorovatelů, jinam včas nedorazily volební materiály a na řadě míst nefungovaly přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Vzápětí volební komise oznámila, že v některých volebních okrscích bude hlasování, které mělo podle plánu skončit v 16:00 místního času (13:30 našeho času), prodlouženo do neděle.

Volební místnosti se otevřely v 7:00 místního času (4:30 našeho času). Hlasování, v němž se na 2500 kandidátů uchází o 250 křesel v afghánském parlamentu, se původně mělo konat již v roce 2015, bylo ale opakovaně odkládáno kvůli špatné bezpečnostní situaci a sporům kolem volební reformy.

Ženy i kočovníci mají samostatné místnosti

Úřady se snaží dokázat, že organizaci zvládnou. K zajištění klidného průběhu voleb afghánská vláda nasadila 54 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. Hraniční přechody s Pákistánem byly uzavřeny a doprava ve velkých městech byla omezena, či přímo zastavena. 

Separátní místnosti mají voličky, náboženské menšiny i kočovníci. Pro negramotné, kterých je v zemi kvůli dekádám válek většina, má každý kandidát na plakátech i volebních lístcích obrázkový symbol.

Zhruba třetina ze 7000 volebních center ale zůstala podle zpravodajského serveru BBC News kvůli bezpečnostním hrozbám uzavřena. V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a etnickému napětí hlasování vůbec neuskuteční a v jižní provincii Kandahár bylo o týden odloženo po čtvrtečním zabití mocného šéfa provinční policie.

Podezření vyvolávaly už registrace voličů

K volbám se zaregistrovalo 8,9 milionu lidí, existuje ale silné podezření, že značná část registrací byla provedena na základě falešných dokladů tak, aby podvodníci mohli vhazovat do uren více lístků pro své favority.

Neregulérnostem měly letos zamezit přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Na využití přístrojů se ale afghánští političtí vůdci dohodli teprve před několika týdny, pracovníci volebních středisek nebyli k jejich obsluze vyškoleni a podle pozorovatelů nejsou přístroje propojeny s datovým centrem, takže nemohou spolehlivě zabránit opakovanému hlasování. 

Od svržení Talibanu v roce 2001 se v Afghánistánu jedná o třetí parlamentní volby, předchozí se konaly v letech 2005 a 2010. Hlasování je považováno za test před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami, chystanými na 20. dubna 2019, a obecně za klíčovou událost na cestě země k demokracii.

Předběžné výsledky by měly být zveřejněny 10. listopadu, konečné mají být známy po období vyhrazeném pro stížnosti nejpozději 20. prosince, uvedl zpravodajský server BBC News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.