Volby v Afghánistánu provázejí bombové útoky na voliče. K urnám se přesto tvořily fronty

2 minuty
Události: Volby v Afghánistánu provázejí násilnosti
Zdroj: ČT24

Volby v Afghánistánu provázejí útoky na hlasovací místnosti. Zatím největší sebevražedný útok se odehrál v Kábulu a zemřelo při něm nejméně patnáct lidí. Několikrát odložené parlamentní volby i přes problémy začaly na řadě míst v zemi v sobotu ráno. Radikální hnutí Taliban opakovaně vyzvalo občany k bojkotu hlasování a varovalo, že se bude snažit útočit na volební místnosti.

Při většině útoků byly použity improvizované výbušniny a rakety. Nejzávažnější byl sebevražedný atentát ve volební místnosti v Kábulu. Útočník se odpálil přímo v místnosti a zabil přitom pět policistů a deset civilistů. Zraněno bylo více než 25 lidí.

Podle agentury Reuters afghánské úřady zaznamenaly asi tři desítky incidentů. V severoafghánském městě Kunduz bylo zraněno 53 lidí a tři lidé přišli při různých incidentech o život. Na východě v provincii Nangarhár bylo při výbuchu zraněno sedm lidí a na západě v provincii Ghór si exploze vyžádala životy nejméně 11 policistů. 

Volby v Afghánistánu
Zdroj: Reuters/Mohammad Ismail

Afghánský prezident Ašraf Ghaní chtěl voličům jít příkladem a šel volit do školy v Kábulu brzy ráno poté, co se otevřely volební místnosti. Zároveň přitom Afghánce vyzval, aby šli k volbám. Uposlechlo ho mnoho spoluobčanů, kteří u volebních místností po celé zemi tvořili dlouhé fronty.

Hlasování se neobešlo bez problémů

Na mnoha místech byli ale lidé nuceni čekat kvůli organizačním problémům. Několik volebních místností nemohlo být otevřeno kvůli nedostatku pozorovatelů, jinam včas nedorazily volební materiály a na řadě míst nefungovaly přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Vzápětí volební komise oznámila, že v některých volebních okrscích bude hlasování, které mělo podle plánu skončit v 16:00 místního času (13:30 našeho času), prodlouženo do neděle.

Volební místnosti se otevřely v 7:00 místního času (4:30 našeho času). Hlasování, v němž se na 2500 kandidátů uchází o 250 křesel v afghánském parlamentu, se původně mělo konat již v roce 2015, bylo ale opakovaně odkládáno kvůli špatné bezpečnostní situaci a sporům kolem volební reformy.

Ženy i kočovníci mají samostatné místnosti

Úřady se snaží dokázat, že organizaci zvládnou. K zajištění klidného průběhu voleb afghánská vláda nasadila 54 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. Hraniční přechody s Pákistánem byly uzavřeny a doprava ve velkých městech byla omezena, či přímo zastavena. 

Separátní místnosti mají voličky, náboženské menšiny i kočovníci. Pro negramotné, kterých je v zemi kvůli dekádám válek většina, má každý kandidát na plakátech i volebních lístcích obrázkový symbol.

Zhruba třetina ze 7000 volebních center ale zůstala podle zpravodajského serveru BBC News kvůli bezpečnostním hrozbám uzavřena. V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a etnickému napětí hlasování vůbec neuskuteční a v jižní provincii Kandahár bylo o týden odloženo po čtvrtečním zabití mocného šéfa provinční policie.

Podezření vyvolávaly už registrace voličů

K volbám se zaregistrovalo 8,9 milionu lidí, existuje ale silné podezření, že značná část registrací byla provedena na základě falešných dokladů tak, aby podvodníci mohli vhazovat do uren více lístků pro své favority.

Neregulérnostem měly letos zamezit přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Na využití přístrojů se ale afghánští političtí vůdci dohodli teprve před několika týdny, pracovníci volebních středisek nebyli k jejich obsluze vyškoleni a podle pozorovatelů nejsou přístroje propojeny s datovým centrem, takže nemohou spolehlivě zabránit opakovanému hlasování. 

Od svržení Talibanu v roce 2001 se v Afghánistánu jedná o třetí parlamentní volby, předchozí se konaly v letech 2005 a 2010. Hlasování je považováno za test před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami, chystanými na 20. dubna 2019, a obecně za klíčovou událost na cestě země k demokracii.

Předběžné výsledky by měly být zveřejněny 10. listopadu, konečné mají být známy po období vyhrazeném pro stížnosti nejpozději 20. prosince, uvedl zpravodajský server BBC News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...