Moskva - Velmi záhy po pochování zesnulého patriarchy pravoslavné církve Alexije II., které se odehrálo v moskevské chrámu Zjevení páně toto úterý, se připravuje volba nového duchovního vůdce východního křesťanství. Nového patriarchu zvolí velký sněm v době od 27. do 29. ledna, kdy bude zasedat. Rozhodl o tom dnes v Moskvě synod, složený z 12 nejvyšších církevních hodnostářů. Nový patriarcha má být uveden do úřadu 1. února. Jeho dočasným zástupcem synod již v sobotu zvolil metropolitu Kirilla, který také vedl pohřební obřad, zahájil dnešní jednání synodu a oznámil jeho výsledek.
Tento dosavadní „druhý muž“ pravoslavné církve je zároveň, spolu s dosavadním šéfem církevní administrativy metropolitou Klimentem, považován za hlavního favorita nadcházející volby. Tu provede shromáždění nejvyšších představitelů, duchovních, řeholníků i laiků pravoslavné církve, dohromady několik set delegátů. Právě Alexij II. byl takto tajně zvolen v roce 1990 v prvních volbách po desetiletích sovětské moci, o jejichž výsledku předem nerozhodly úřady. Velký sněm se od té doby nesešel, ačkoli podle regulí by se tak mělo dít každých pět let.
Další dva možní kandidáti, metropolité Filaret a Juvenalij, již mají 73 let, což je zřejmě vyřazuje ze hry; Kirill má 62 a Kliment 59 let. Zatímco minský metropolita Filaret se v posledních letech nijak výrazně neprojevoval, Juvenalij jako předseda kanonizační komise poutal pozornost při svatořečení posledního ruského cara Mikuláše II. a dalších příslušníků carské rodiny, popravené bolševiky.
Kirill může zůstat v pozici patriarchy i po lednové volbě
Se zcestovalým Kirillem spojuje Vatikán naděje na urovnání vztahů s Moskvou. Zesnulý patriarcha dosud bránil papežově návštěvě v obavách z šíření katolicismu na pravoslavném území. Výsledkem Alexijovy osmnáctileté éry v čele církve se však jeví i upevnění jejího postavení, vyjádřené prudkým růstem počtu věřících, kostelů a klášterů, jakož i sblížení se státem.
Kirill se sice těší pověsti reformátora, nicméně experti připomínají, že odmítal myšlenku univerzálních lidských práv a zasazoval se o výuku pravoslaví na ruských školách. Údajně má blízko k premiérovi Vladimiru Putinovi a k prezidentovi Dmitriji Medveděvovi. Kliment je sice považován za hlavu konzervativního křídla církve, avšak například ohledně výuky islámu ve školách v převážně muslimských regionech Ruska zaujímal liberálnější pozici než Kirill.
