New York - Rada bezpečnosti OSN musí schválit silnou rezoluci, která Sýrii donutí dodržovat zákaz používání chemických zbraní. V rámci projevu na zasedání Valného shromáždění OSN to prohlásil americký prezident Barack Obama. Podle šéfa OSN Pan Ki-muna je vojenské řešení syrské krize iluzí. S Obamou společně prosazují diplomacii. Problematiku íránského jaderného programu chce americký prezident vyřešit mírovými prostředky. Současný postoj Teheránu dává podle něj prostor pro dohodu. Spojené státy prý nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň.
Mírové protesty proti syrskému režimu byly potlačeny, Syřané se proto vrátili k sektářským kořenům. Podle Obamy to vedlo k občanské válce. „Reakce mezinárodního společenství nebyla dostatečná,“ podotkl americký prezident. Upozornil, že syrské krize využívají extremistické skupiny. „21. srpna Asadův režim použil chemické zbraně, od inspektorů máme dostatek důkazů,“ konstatoval Obama s tím, že krize v Sýrii je nyní nejdůležitějším tématem.
Barack Obama, americký prezident:
„Organizace spojených národů vznikla, aby zabránila válkám mezi státy, ale dnes čím dál více čelíme problému zastavit vraždění uvnitř jednotlivých zemí. A tyto hrozby budou narůstat, pokud budou jednotlivé státy křehčí a méně stabilní. Nevinní muži, ženy i děti čelí neskutečnému násilí bez naděje na to, že je jejich úřady ochrání.“
Mezinárodní společenství by mělo efektivně prosadit zákaz používání chemických zbraní v Sýrii. Obama připomněl, že tento zákaz schválilo už dříve 98 procent zemí světa a je v zájmu USA, aby byl dodržován.
Obama hovořil také o možnosti omezeného vojenského zásahu v Sýrii. „Rada bezpečnosti neměla o akci zájem,“ konstatoval americký prezident s tím, že se ale on sám vždy snažil prioritně o diplomatické řešení. Obama také připomněl, že USA se již dohodly na plánu s Ruskem a syrská vláda nato poskytla seznam svých zásob chemických zbraní.
USA přispějí stamiliony dolarů na humanitární pomoc v Sýrii
Nyní podle Obamy přišel čas na to, aby Rada bezpečnosti OSN schválila přísnou rezoluci a syrský prezident byl nucen plnit své sliby. „Když se nám to povede, vyšleme signál, že chemické zbraně nemají v 21. století místo,“ řekl. Spojené státy prý přispějí na humanitární pomoc v Sýrii dalšími 340 miliony dolary.
V podobném duchu se nesl i proslov generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Ten vyzval syrskou vládu i opozici, aby začaly plnit své povinnosti, co se týká dodržování lidských práv. „Mezinárodní společenství zároveň musí pohnat k zodpovědnosti viníky útoku a zajistit dodržování zákazu a zničení zbraní v Sýrii,“ řekl Pan Ki-mun. Stejně jako Obama proto volá po okamžitém přijetí rezoluce OSN. Podle generálního tajemníka OSN ovšem nestačí, když budou zničeny chemické zbraně, protože zemi dál ničí válka.
Pan Ki-mun připomněl, že během konfliktu zemřelo již 120 tisíc lidí a čtvrtina obyvatel musela zemi opustit. Zničena byla i syrská ekonomika a region jako celek destabilizován. „Mezinárodní společenství se musí zasadit o to, aby všechny strany zasedly u jednoho stolu. Vojenské řešení je iluzí, jedinou možností je diplomatické řešení,“ řekl Pan Ki-mun. Dodal, že by se měla rychle zorganizovat mírová konference k Sýrii Ženeva 2.
Spojené státy čekají na vstřícnost íránské vlády
Obama se ve svém projevu zaměřil i na otázku íránského jaderného programu. Prezident USA věří, že urovnání jaderného sporu s Íránem otevře cestu ke zlepšení vzájemných vztahů. USA neusilují o změnu íránského režimu, ale jsou rozhodnuty zabránit Teheránu, aby získal jaderné zbraně.
Základem budoucího íránského urovnání jsou podle Obamy nedávná vstřícná prohlášení íránské vlády. Prezident pověřil ministra zahraničí Johna Kerryho, aby usiloval o dosažení dohody. „Diplomatické nástroje je třeba vyzkoušet,“ řekl Obama. Smířlivá slova íránského prezidenta Hasana Rúháního musejí ale potvrdit skutky, které budou transparentní a ověřitelné, konstatoval.
- Americký prezident rovněž upozornil, že na Blízkém východě přišel čas vyřešit dlouhý konflikt mezi Izraelci a Palestinci. V zájmu dosažení míru ale musejí všechny zúčastněné strany přistoupit na rizika: Izrael musí být schopen přijmout palestinský stát, zatímco arabské země musejí uznat, že jen bezpečnost Izraele je podmínkou regionální stability.
