Voda zaplavila v Rusku tři tisíce domů, Kazachstán evakuoval skoro sto tisíc lidí

Ruská Orenburská oblast se dál potýká s ničivými záplavami. Úřady evakuovaly skoro osm tisíc lidí, zničeny byly téměř tři tisíce domů. Povodně si vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel také v sousedním Kazachstánu. Tamní vládce Kasym-Žomart Tokajev mluví o „možná nejhorší katastrofě za více než osmdesát let“, uvedl ruský nezávislý server Meduza.

Nejhorší záplavy za poslední desetiletí vyvolal rychle tající sníh z pohoří Ural. Voda zaplavila rozsáhlá území na Urale, západní Sibiři a také v Kazachstánu v blízkosti řek, jako je Ural a Tobol.

V ruském Orenburgu zasáhla voda dalších tři sta domů a do středečního rána stoupla hladina řeky Ural – třetí nejdelší v Evropě – o dalších padesát centimetrů poté, co v úterý večer dosáhla kritické výšky devíti metrů a třiceti centimetrů.

Hydrologové varují, že se situace v Orenburgu, kde žije asi 550 tisíc obyvatel, může ještě zhoršovat. Hladina Uralu, který protéká Ruskem a Kazachstánem do Kaspického moře, může do čtvrtka stoupnout o dalších sedmdesát centimetrů.

„Obtížná situace“ může v Rusku trvat týdny

V Kurganu, ruském městě na řece Tobol na jihu Uralu, sirény varovaly obyvatele, aby se okamžitě evakuovali. Regionální úřady uvedly, že povodňové hladiny budou stoupat ještě tři dny, a předpověděly „obtížnou situaci“ až do konce dubna.

Ve středu místní úřady uzavřely provoz na několika silnicích v regionu, aby tam rychle dopravily zeminu na zpevnění hráze, protože se zhoršila předpověď povodní a hladina vody v řece Tobol rychle stoupla o 23 centimetrů, píše Reuters.

Hrozba protržení hrází v Kazachstánu

V Kazachstánu, který bojuje s velkou vodou už od března, si povodně vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel, z toho téměř třetinu, 31 tisíc, tvoří děti, sdělil podle kazachstánského portálu Tengrinews.kz Sajpaš Jerasyl z ministerstva pro mimořádné situace.

S nasazením vrtulníků se podle něj podařilo zachránit 2823 lidí, včetně 865 dětí. „Do nepřetržitých záchranných prací je zapojeno 24 295 lidí s 2655 kusy techniky,“ uvedl Jerasyl, který má na ministerstvu na starosti civilní obranu.

Zatopeno zůstává 3444 soukromých domů v pěti oblastech této středoasijské země. V nouzových ubytovnách se nyní nalézá 7605 lidí. Do bezpečí se podařilo odehnat také přes 82 tisíc kusů hospodářských zvířat.

Tokajev při návštěvě zaplavených oblastí označil povodně za „přírodní pohromu, která nebyla už mnoho let“. Záchranáři musejí místy na řekách odpalovat nálože, aby zabránili hromadění ledových ker. Nouzový stav byl vyhlášen v osmi regionech. Přívaly vod způsobily protržení hrází dvou vodních nádrží, minulý pátek Magadžanovské a ještě dříve Ščerbakovské.

Kurgan se chystá na historickou vodu

Ke městu Petropavl na severu Kazachstánu nyní míří masivní příval vody. „Na příkaz prvního místopředsedy vlády Romana Skljara se evakuují obyvatelé vsi Zerčnyj, jejichž domy jsou v záplavové oblasti. Prosím obyvatele o pochopení a o to, aby neignorovali požadavky (úřadů) během povodní,“ uvedl šéf severokazachstánského regionu Gauez Nurmuchambetov podle webu televize Mir 24.

Místopředseda vlády Kanat Bozumbajev nařídil ochránit pozůstatky středověkého města Sarajšyk, které se nachází na území nynější obce Sarajčik na březích řeky Ural. Dobrovolníci zde zpevňují zábrany na břehu a staví hráz. Hladina řeky ale stále stoupá, napsal server Fergana.

Zmocněnec ruského prezidenta pro Uralský federální okruh Vladimir Jakušev si podle ruské verze listu Forbes postěžoval, že záplavám v Kurganské a Ťumenské oblasti by bylo možné se vyhnout, kdyby se podařilo dohodnout s úřady v Kazachstánu „koordinovanější“ vypouštění vodních nádrží, zachycujících jarní tání ve středoasijské zemi.

Jakušev v ruské televizi také uvedl, že Kurgan se napjatě chystá na „velkou vodu“, která má podle odhadů představovat „historické maximum“. Lze předpokládat, že ruské regiony se po sečtení škod obrátí na Moskvu se žádostí o pomoc z federálních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 3 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 6 hhodinami
Načítání...