Bělehrad/Sarajevo – O další mezinárodní pomoc požádaly po ničivých záplavách Srbsko a Bosna. Ačkoli začaly hladiny Dunaje, Sávy či řeky Bosny klesat, stav nebezpečí v obou zemích stále platí. Zejména v Bosně je problém s odstraňováním následků – některé zaplavené oblasti jsou zaminované, jinde hrozí sesuvy. Povodně na Balkáně si vyžádaly nejméně 45 lidských životů.
Za několik uplynulých dní napršelo na Balkáně takové množství vody, které odpovídá souhrnu srážek za tři měsíce. Podle úřadů jsou to nejhorší záplavy za posledních 120 let, kdy se v regionu systematicky zaznamenávají srážky. Bosenský ministr pro uprchlíky Adil Osmanović označil povodně za „katastrofické“. Evropská unie, Rusko či Spojené státy posílají do Bosny a Srbska humanitární pomoc. Podle srbského premiéra Aleksandara Vučiče je potřeba především oblečení, jídlo a balená voda. „Největší problém je nedostatek pitné vody, jídla a taky nářadí na odklízení bahna a trosek. Nemůžeme kvůli tomu začít s úklidem,“ uvedl Boro Manić z města Doboj v Bosně a Hercegovině. Bosenské úřady vydaly varování před možnými epidemiemi, zejména žloutenky a tefy, které se mohou šířit díky rostoucím teplotám a tlejícím mršinám zvířat. Obavy z infekcí panují i v Srbsku.
Voda klesá, mimo koryto zůstává dolní Bosna a Sáva
Samotná voda klesá, avšak různým tempem. „V Bosně se situace, co se týče samotných záplav, od sobotního večera postupně zlepšuje. Dnešní stav je takový, že se většina řek vrátila do svých koryt, výjimkou zůstává dolní tok řeky Bosny a zejména řeka Sáva, to znamená oblast na hranicích s Chorvatskem a se Srbskem,“ uvedl český velvyslanec v Bosně a Hercegovině Tomáš Szunyog. Sáva zůstává vylitá i v Srbsku, dodala velvyslankyně v Bělehradě Ivana Hlavsová. „Sáva sbírá všechnu vodu z Chorvatska, Bosny a ze Srbska,“ poukázala. U Sávy se proto stavějí valy.
Velvyslankyně ČR v Srbsku:
„Bělehrad funguje naprosto normálně, města ve Vojvodině jako Novi Sad také, na jihu a východě Srbska je situace také vcelku dobrá. Postižená oblast je zejména západ Srbska a tam bych v tuto chvíli nedoporučovala se vypravovat.“
Zahraniční pomoc zatím do nejhůře zasažených balkánských zemí přišla především v podobě balíčků s první pomocí, ale i záchranářských týmů. Devítičlenná jednotka českých hasičů tak pomáhá s odčerpáváním vody z elektrárny u Bělehradu. Záchranáři úspěšně ochránili i další elektrárnu, která stojí v Obrenovaci a pokrývá polovinu srbské spotřeby elektrické energie, chrání ji val z 60 tisíc pytlů s pískem dlouhý několik kilometrů. „Elektrárna je nyní v bezpečí. Udělali jsme, co jsme mohli. Nyní je to v rukou božích,“ řekla Djina Trišovičová ze státní elektrárenské společnosti EPS. Část komplexu je z preventivních důvodů odstavena.
Češi mohou obětem povodní přispět prostřednictvím veřejných sbírek, které vyhlásily humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.
Záchranáře v Bosně ohrožují miny
Obtížnou práci mají záchranáři v Bosně, kde jsou i téměř 20 let od války rozsáhlá minová pole. Zůstává v nich na 120 tisíc nevybuchlých min. Ve střední Bosně způsobila velká voda také rozsáhlé sesuvy půdy a poškodila silnice a železniční trati. Tím se záchranné práce ještě více zkomplikovaly.
Právě Bosnu postihly záplavy nejvážněji – v zaplavených oblastech žije asi milion lidí, tedy více než čtvrtina obyvatel této země. „Zůstávají desetitisíce lidí evakuovaných do škol,“ upozornil velvyslanec Szunyog. Za několik uplynulých dní napršelo na Balkáně takové množství vody, jaké odpovídá souhrnu srážek za tři měsíce. Vypukly tak nejhorší záplavy od chvíle, kdy v oblasti začalo systematické zaznamenávání srážek. V Bosně zahynulo nejméně 37 lidí, dalších 17 mrtvých je v Srbsku. Jeden člověk zemřel při záplavách také v Chorvatsku.
Záplavy se nijak nedotkly české komunity
Ničivé záplavy v Bosně a Hercegovině se zatím nijak nedotkly Čechů ani české komunity v zemi, uvedl velvyslanec v Bosně a Hercegovině Tomáš Szunyog, který se zítra chystá navštívit některá zatopená města, kam by mohla směřovat česká pomoc. „Zatím nemáme indikace, že by byli nějakým způsobem postiženi občané České republiky nebo i čeští krajané, kteří jsou občané Bosny a Hercegoviny. Česká komunita žije zejména na tom severu, ale zatím jsme neměli informace, že by s tím byl nějaký problém,“ uvedl Szunyog. Dnes by podle něj do postižených oblastí mělo dorazit na 1 100 balíčků první pomoci a nouzového přežití, které v rámci bezprostřední humanitární pomoci poskytla Česká republika. Ta na ni minulý týden spolu s pomocí pro Srbsko uvolnila dohromady pět milionů korun.
