Vlivný londýnský starosta Johnson bude prosazovat brexit

Vlivný londýnský starosta Boris Johnson večer potvrdil předchozí informace, že podpoří odchod Británie z Evropské unie. EU podle něj ohrožuje britskou suverenitu a může se vymknout demokratické kontrole. Johnson možná má v rukou klíč k tomu, jak budou Britové v očekávaném referendu hlasovat. Třetina lidí oslovených v průzkumu agentury Ipsos MORI totiž označila jeho názor za důležitý pro své rozhodování a jeho postoj bude výraznou vzpruhou pro zastánce brexitu.

„Po třiceti letech, co o tom jen píšeme, máme šanci něco udělat. Rád bych viděl nový vztah více založený na obchodu a spolupráci,“ oznámil Johnson reportérům shromážděným před jeho londýnským domem. 

Johnson, považovaný za možného budoucího vůdce britských konzervativců,  se tak postavil proti současnému lídru strany a premiérovi Davidu Cameronovi. Cameron tento týden na summitu EU vyjednal nové členské podmínky pro Brity, vyhlásil referendum o setrvání země v Unii na 23. červen a doporučil spoluobčanům, aby se vyslovili pro další členství Británie ve zreformovaném evropském bloku. Sám to bude prosazovat v kampani před hlasováním. V televizní debatě Cameron varoval stoupence odchodu z EU před podléháním „iluzi nezávislosti“.

K táboru těch, kteří chtějí odchod Británie, se hned v sobotu, kdy Cameron výsledky svého vyjednávání v Bruselu oznámil vládě, přihlásilo šest členů britského kabinetu. The Daily Telegraph napsal, že Johnsonova podpora odchodu z EU bude pro Cameronovu kampaň velkou výzvou.

Londýnský starosta Boris Johnson podpořil vystoupení Británie z EU
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Johnson prohlásil, že ho při rozhodování „bolelo u srdce“ a že nejde o krok namířený vůči premiérovi. Cameronovi je podle něj třeba vyjádřit vděčnost za práci, kterou udělal při vyjednávání reformované podoby britského vztahu s EU.

„Otázka nezní, jestli milujete Evropu, nebo ne. Já miluji Brusel, žil jsem tam, je to fantastické město, úžasné místo a já mám rád evropskou kulturu a civilizaci,“ prohlásil Johnson, který není názorově nijak vyhraněným euroskeptikem. Britská média spekulují, že za jeho několik dní odkládaným rozhodnutím stojí potřeba vymezit se vůči Cameronovi a zviditelnit se, neboť se chce stát budoucím lídrem konzervativců. Sám Johnson tyto spekulace odmítl. Rovněž prohlásil, že se nehodlá účastnit žádných televizních debat, v nichž by stál proti členům Cameronovy strany prosazujícím setrvání Británie v EU. 

Cameron v diskusním pořadu znovu obhajoval setrvání Británie v EU

Cameron v televizním diskusním pořadu Andrewa Marra řekl, že se v noci na dnešek „pořádně vyspal“, a znovu obhajoval to, co dohodl v dlouhých nočních jednáních v Bruselu. „Budeme silnější ve světě, naše země bude bezpečnější. Budeme bezpečnější jako členové EU, protože budeme moci pracovat s partnery, budeme početně silní v nebezpečném světě. Nač zvyšovat riziko? Nemáme to zapotřebí, protože jsme vyjednali dobrou dohodu,“ řekl.

David Cameron v diskusním pořadu Andrewa Marra
Zdroj: Jeff Overs/Reuters

Brexit (odchod Británie z EU) Britům podle něj poskytuje jenom „iluzi nezávislosti“. „Možná budete mít pocit, že jste více nezávislí, ale svůj osud budete řídit méně“, řekl premiér.

K názorovému rozpolcení kabinetu prohlásil, že sobotní schůzka vlády byla „velmi civilizovaná a důstojná a všichni souhlasili s tím, že bruselská dohoda je dobrá“. K dotazu, co říká tomu, že je v táboře brexitu také ministr spravedlnosti Michael Gove, Cameron řekl: „Lituji, že můj blízký přítel bude v opačném argumentačním táboře. Budeme navzájem pozice toho druhého respektovat.“ Johnsonovi premiér vzkázal, že považuje za nesprávné spojovat síly s táborem Nigela Farage, tedy s předsedou protievropské strany UKIP.

The Guardian: Jak se staví k případnému brexitu členové britského kabinetu?

Tábor pro setrvání Británie v EU:
Premiér David Cameron:
Povede „celým srdcem a duší“ kampaň za udržení Británie v EU, protože se mu podařilo vyjednat s 27 členy EU dobrou dohodu. Setrvání je podle něj výhodné pro bezpečnost a blahobyt Británie.
Ministr financí George Osborne: Cameron vyjednal Británii „speciální status“ v EU a brexit (britský odchod z unie) by byl „skokem do tmy“.
Ministryně vnitra Theresa Mayová: Původně byla považovaná za stoupenkyni odchodu, po Cameronově návratu z Bruselu ale oznámila, že podpoří setrvání země v EU. Dohoda přináší „významné reformy, které skoncují se zneužíváním svobodného pohybu“ osob a „posilují možnost deportovat nebezpečné cizince“.
Ministr zahraničí Philip Hammond: Stoupenci odchodu ho považují za přeběhlíka, v minulosti se řadil k euroskeptikům a říkal, že bude hlasovat pro vystoupení z EU, protože daný stav je „nepřijatelný“.
Ministr zdravotnictví Jeremy Hunt: Chtěl hlasovat pro vystoupení, pokud nebude dojednaná dobrá dohoda. „Premiérova dohoda znamená nezávislost a ochranu libry. Když zůstaneme, posílí to britský hlas pro svobodu, demokracii a lidská práva. Podporuji reformu Unie,“ sdělil.
Ministryně pro mezinárodní rozvoj Justine Greeningová: „Premiér dosáhl dobré dohody pro udržení Británie v reformované Unii. Nadešel čas, aby se miliony Britů vyslovily v referendu.“
Ministryně školství Nicky Morganová: Neumí si představit hlasovat pro vystoupení Británie z Unie, chce vést pozitivní kampaň za setrvání.
Ministr dopravy Patrick McLoughlin: Vyzývá vládu i média, aby se soustředily na pozitivní aspekty setrvání v EU a nevyzdvihovaly ty negativní.
Ministryně životního prostředí Liz Trussová: „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy.“
Ministr pro místní vlády Greg Clark: „Podporuji setrvání. Znamená to lepší budoucnost při zachování svobodného obchodu s Evropu a zároveň uchování kontrol na hranicích a udržení měny.“
Ministr pro záležitosti Walesu Stephen Crabb: Velšský obchod podle něj těží ze členství Británie v EU. „Nebude těsnější Unie. To je velký argument pro setrvání.“
Ministr pro záležitosti Skotska David Mundell: „Pro Skotsko je členství Británie v Unii výhodné.“
Státní tajemnice pro malé podnikání Anna Soubryová: Euroskeptiky považuje za lidi posedlé nezdravou tendencí podřídit „život, jídlo, pití i spánek“ kampani za vystoupení z Unie.
Ministr obrany Michael Fallon: Loni řekl, že k euroskeptikům patří celá vláda. Je ale věrným Cameronovým spolupracovníkem a čeká se, že ho podpoří.
Ministr obchodu Sajid Javid: V minulosti řekl, že pokud Británie odejde z EU, neuroní slzu. Zachová ale zřejmě loajalitu Osborneovi, je si také vědom rizik souvisejících se špatným stavem globální ekonomiky.
Generální prokurátor Jeremy Wright: Podle BBC velmi rozpolcený, po sobotní schůzi vlády ohlásil odchod do tábora brexitu, nyní se ale vrátil k variantě k setrvání.

Odchod Británie z EU chtějí prosazovat:
Londýnský starosta Boris Johnson: Konzervativní politik, který má velký vliv na veřejné mínění. Řekl, že má obavy, že se Unie může vymknout demokratické kontrole a že ohrožuje suverenitu Británie. „Po třiceti letech, co o tom jen píšeme, máme šanci něco udělat. Rád bych viděl nový vztah více založený na obchodu a spolupráci,“ prohlásil s tím, že chce nicméně ocenit Cameronovu práci při vyjednávání nových podmínek.
Ministr spravedlnosti Michael Gove: Přítel Camerona i Osbornea ale vyzdvihuje slabost dohody. Cameron už potvrdil, že Gove bude před referendem v opačném táboře.
Vůdce Dolní sněmovny Chris Grayling: Dlouhodobě euroskeptik, vystoupení z EU se podle něj není třeba obávat. „Nevěřím, že při setrvání v EU budeme schopni správně hájit své národní zájmy.“
Ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Iain Duncan Smith: Zanícený euroskeptik. „Setrvání v EU vydá Británii napospas teroristickým útokům, jako byl ten v Paříži.“
Ministryně pro Severní Irsko Theresa Villiersová: Dlouhodobá odpůrkyně členství v EU, nenechá si ujít šanci podpořit brexit.
Státní tajemnice pro zaměstnanost Priti Patelová: Britové si podle ní přejí méně Evropy a více Británie. I když premiér referendum prohraje, neměl by podle ní odstoupit. „Poskytl nám možnost vybrat si, a to je úžasná věc. Tvrdě vyjednával, vážím si ho, ale je to závažné téma a já se s ním názorově rozcházím.“
Ministr kultury John Whittingdale: Dlouhodobý euroskeptik, v sobotu se sešel se stoupenci brexitu.
Úřadující ministryně energetiky Andrea Leadsomová: Bude hlasovat pro vystoupení z EU. „Toto rozhodnutí jsem neudělala rychle ani snadno, protože jsem mnoho let prosazovala reformu uvnitř Evropy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...