Vlak si pro zahraniční cesty oblíbil Kimův dědeček i otec. Kim Ir-sen jím navštívil Československo

Vlaky využívali k cestám do zahraničí i děd a otec severokorejského vůdce Kim Čong-una, pro kterého byla současná cesta do Číny „vlakovou“ premiérou i první zahraniční návštěvou. Zatímco dědeček současné hlavy KLDR Kim-Ir-sen do zahraničí i létal, jeho otec Kim Čong-il byl znám tím, že se létání bál.

Asi nejznámější a nejdelší Kim Ir-senova cesta po železnici se konala v roce 1984. Kim při ní zavítal i do Československa. První zastávku měl v Děčíně a pak pokračoval do Prahy.

„Krátce po 13. hodině přicestovali korejští hosté, kteří přijeli do Československa na oficiální přátelskou návštěvu na pražské Hlavní nádraží. Přivítali je generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezident republiky Gustáv Husák, předseda federální vlády Lubomír Štrougal a dále soudruzi…,“ vyjmenovával hlasatel v reportáži k návštěvě delegace 4. června 1984.

6 minut
Kim Ir-sen v roce 1984 navštívil Československo
Zdroj: ČT24

Kim Ir-sen během této cesty kromě Československa navštívil Čínu, Sovětský svaz, Polsko, Německou demokratickou republiku, Maďarsko, Jugoslávii, Bulharsko a Rumunsko.

Kim Čong-il si nechával ve vlaku servírovat humry a Beaujolais

Kim Ir-senův syn a nástupce Kim Čong-il se do zahraničí poprvé vypravil vlakem ve funkci lídra v květnu 2000, kdy tajně navštívil před prvním summitem prezidentů Jižní Koreje a KLDR Čínu.

O rok později vyjel na návštěvu Ruska. Jeho vlak s dvaadvaceti vagony zajišťoval luxusní servis. Na naplánovaných zastávkách se doplňovaly zásoby humrů a vín značek Bordeaux a Beaujolais dopravených letecky z Paříže.

V roce 2002 znovu přijel do Ruska. Během neoficiální čtyřdenní návštěvy se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve Vladivostoku.

Kim Čong-il přijel 20. srpna 2002 ve svém obrněném vlaku na čtyřdenní neoficiální návštěvu Ruska
Zdroj: ČTK/AP

Severokorejský vůdce má prý k dispozici nejméně 90 vagonů splňujících maximální bezpečnostní požadavky.

V dubnu 2010 pozorovatelé upozornili na vlak na čínské hranici a vyvodili z toho, že se Kim Čong-il vydává na předem neohlášenou návštěvu Číny. Ukázalo se ale, že šlo o běžnou nákladní soupravu a že Kim zůstal v KLDR. Do Číny, kde jednal s tehdejším prezidentem Chu Ťin-tchaem, odjel příští rok v květnu.

V srpnu pak Kim Čong-il podnikl třetí cestu do Ruska za tehdejším prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Setkal se s ním v Ulan-Ude v sibiřském Burjatsku a z Pchjongjangu urazil 4500 kilometrů.

Souprava měla sedmnáct vagónů, ke kterým na ruském území místní úřady připojily další čtyři. Při návratu z této oficiální návštěvy Ruska zajel na severovýchod Číny, kde navštívil několik továren.

Podle některých informací má strach z létání i současný severokorejský vůdce Kim Čong-un, podle jiných se létání nebojí. Ať tak, či tak, ke své první zahraniční cestě si zvolil cestu vlakem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...