Vlak si pro zahraniční cesty oblíbil Kimův dědeček i otec. Kim Ir-sen jím navštívil Československo

Vlaky využívali k cestám do zahraničí i děd a otec severokorejského vůdce Kim Čong-una, pro kterého byla současná cesta do Číny „vlakovou“ premiérou i první zahraniční návštěvou. Zatímco dědeček současné hlavy KLDR Kim-Ir-sen do zahraničí i létal, jeho otec Kim Čong-il byl znám tím, že se létání bál.

Asi nejznámější a nejdelší Kim Ir-senova cesta po železnici se konala v roce 1984. Kim při ní zavítal i do Československa. První zastávku měl v Děčíně a pak pokračoval do Prahy.

„Krátce po 13. hodině přicestovali korejští hosté, kteří přijeli do Československa na oficiální přátelskou návštěvu na pražské Hlavní nádraží. Přivítali je generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezident republiky Gustáv Husák, předseda federální vlády Lubomír Štrougal a dále soudruzi…,“ vyjmenovával hlasatel v reportáži k návštěvě delegace 4. června 1984.

Nahrávám video

Kim Ir-sen během této cesty kromě Československa navštívil Čínu, Sovětský svaz, Polsko, Německou demokratickou republiku, Maďarsko, Jugoslávii, Bulharsko a Rumunsko.

Kim Čong-il si nechával ve vlaku servírovat humry a Beaujolais

Kim Ir-senův syn a nástupce Kim Čong-il se do zahraničí poprvé vypravil vlakem ve funkci lídra v květnu 2000, kdy tajně navštívil před prvním summitem prezidentů Jižní Koreje a KLDR Čínu.

O rok později vyjel na návštěvu Ruska. Jeho vlak s dvaadvaceti vagony zajišťoval luxusní servis. Na naplánovaných zastávkách se doplňovaly zásoby humrů a vín značek Bordeaux a Beaujolais dopravených letecky z Paříže.

V roce 2002 znovu přijel do Ruska. Během neoficiální čtyřdenní návštěvy se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve Vladivostoku.

Kim Čong-il přijel 20. srpna 2002 ve svém obrněném vlaku na čtyřdenní neoficiální návštěvu Ruska
Zdroj: ČTK/AP

Severokorejský vůdce má prý k dispozici nejméně 90 vagonů splňujících maximální bezpečnostní požadavky.

V dubnu 2010 pozorovatelé upozornili na vlak na čínské hranici a vyvodili z toho, že se Kim Čong-il vydává na předem neohlášenou návštěvu Číny. Ukázalo se ale, že šlo o běžnou nákladní soupravu a že Kim zůstal v KLDR. Do Číny, kde jednal s tehdejším prezidentem Chu Ťin-tchaem, odjel příští rok v květnu.

V srpnu pak Kim Čong-il podnikl třetí cestu do Ruska za tehdejším prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Setkal se s ním v Ulan-Ude v sibiřském Burjatsku a z Pchjongjangu urazil 4500 kilometrů.

Souprava měla sedmnáct vagónů, ke kterým na ruském území místní úřady připojily další čtyři. Při návratu z této oficiální návštěvy Ruska zajel na severovýchod Číny, kde navštívil několik továren.

Podle některých informací má strach z létání i současný severokorejský vůdce Kim Čong-un, podle jiných se létání nebojí. Ať tak, či tak, ke své první zahraniční cestě si zvolil cestu vlakem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 40 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled