Vláda a rebelové v Mali podepsali mírovou dohodu - ale jen předběžnou

Alžír - Severomalijští povstalci po týdnech váhání podepsali v Alžíru předběžnou mírovou dohodu s ústřední vládou. Ta ji odsouhlasila už na začátku března, konečnou dohodu ale rebelové chtějí uzavřít až s dalšími mírovými podmínkami. Aliance povstalců chce hlavně větší územní a politickou autonomii, než vláda v návrhu dohody nabízí.

„To, čeho jsme zde dosáhli, ukazuje naše odhodlání k míru. Dohodli jsme se na mnoha věcech, ale před uzavřením konečné dohody s vládou v Bamaku zbývá dořešit některé otázky,“ prohlásil představitel rebelů s tím, že po podpisu předběžného textu rebelové konečnou dohodu oproti očekávání v pátek nepodepíší.

Nejmenovaný zdroj z řad mezinárodních vyjednávačů ve středu uvedl, že k plánovanému pátečnímu oficiálnímu podpisu za účasti desítky šéfů států a vlád jsou ochotny přistoupit jen dvě z pěti skupin rebelů sdružených v alianci známé pod zkratkou CMA.

Vedení aliance má další politické a bezpečnostní požadavky. Chce především větší územní a politickou autonomii, než vláda v návrhu dohody nabízí. Požaduje také, aby bezpečnostní síly v místech jejího působení byly tvořeny z 80 procent přívrženci vzbouřeneckých skupin.

Dlouhodobá nespokojenost Tuaregů a Arabů na severu Mali vyústila v roce 2012 v ozbrojené povstání, jehož cílem bylo vytvoření nezávislého státu Azavad. Rebelům se podařilo mimo jiné kvůli vojenskému puči proti ústřední vládě obsadit téměř polovinu země. Vzniklého chaosu využila k získání kontroly nad velkou částí malijského území místní odnož teroristické organizace Al-Káida. Teprve zásah francouzských ozbrojených sil na počátku roku 2013 moc islamistů oslabil.

V Mali působí také armáda České republiky a dalších evropských zemí pod patronací mise Evropské unie. Češi se podílejí na výcviku malijských vojáků a hlídají též velitelství mise v hlavním městě Bamaku na jihu státu. Senát České republiky ve středu podpořil návrh, aby byli do Mali rovněž vysláni čeští vojáci pod záštitou OSN. Nový mandát by umožnil vyslat až 25 příslušníků speciálních sil Armády České republiky. Působit mají na severu Mali, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. V misi MINUSMA pod OSN mají spolupracovat s nizozemskými vojáky.

Jednotky OSN v Mali
Zdroj: Adama Diarra/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 32 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 35 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...