Vláda a rebelové v Mali podepsali mírovou dohodu - ale jen předběžnou

Alžír - Severomalijští povstalci po týdnech váhání podepsali v Alžíru předběžnou mírovou dohodu s ústřední vládou. Ta ji odsouhlasila už na začátku března, konečnou dohodu ale rebelové chtějí uzavřít až s dalšími mírovými podmínkami. Aliance povstalců chce hlavně větší územní a politickou autonomii, než vláda v návrhu dohody nabízí.

„To, čeho jsme zde dosáhli, ukazuje naše odhodlání k míru. Dohodli jsme se na mnoha věcech, ale před uzavřením konečné dohody s vládou v Bamaku zbývá dořešit některé otázky,“ prohlásil představitel rebelů s tím, že po podpisu předběžného textu rebelové konečnou dohodu oproti očekávání v pátek nepodepíší.

Nejmenovaný zdroj z řad mezinárodních vyjednávačů ve středu uvedl, že k plánovanému pátečnímu oficiálnímu podpisu za účasti desítky šéfů států a vlád jsou ochotny přistoupit jen dvě z pěti skupin rebelů sdružených v alianci známé pod zkratkou CMA.

Vedení aliance má další politické a bezpečnostní požadavky. Chce především větší územní a politickou autonomii, než vláda v návrhu dohody nabízí. Požaduje také, aby bezpečnostní síly v místech jejího působení byly tvořeny z 80 procent přívrženci vzbouřeneckých skupin.

Dlouhodobá nespokojenost Tuaregů a Arabů na severu Mali vyústila v roce 2012 v ozbrojené povstání, jehož cílem bylo vytvoření nezávislého státu Azavad. Rebelům se podařilo mimo jiné kvůli vojenskému puči proti ústřední vládě obsadit téměř polovinu země. Vzniklého chaosu využila k získání kontroly nad velkou částí malijského území místní odnož teroristické organizace Al-Káida. Teprve zásah francouzských ozbrojených sil na počátku roku 2013 moc islamistů oslabil.

V Mali působí také armáda České republiky a dalších evropských zemí pod patronací mise Evropské unie. Češi se podílejí na výcviku malijských vojáků a hlídají též velitelství mise v hlavním městě Bamaku na jihu státu. Senát České republiky ve středu podpořil návrh, aby byli do Mali rovněž vysláni čeští vojáci pod záštitou OSN. Nový mandát by umožnil vyslat až 25 příslušníků speciálních sil Armády České republiky. Působit mají na severu Mali, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. V misi MINUSMA pod OSN mají spolupracovat s nizozemskými vojáky.

Jednotky OSN v Mali
Zdroj: Adama Diarra/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...