Vietnam či Hirošima – Obama chce na východě Asie znovu zvýraznit svůj odkaz

3 minuty
Obamu čeká klíčová návštěva Vietnamu a Hirošimy
Zdroj: ČT24

Hned dvojí možnost zahladit historická mementa v sobě skrývá cesta Baracka Obamy na Dálný východ. Šéf Bílého domu by mohl nejprve zrušit 30 let trvající zbrojní embargo na Vietnam – a de facto tak odstranit poslední pozůstatek vleklého konfliktu v této zemi z druhé poloviny minulého století. Z Hanoje bude pokračovat do Japonska. Tam bude jeho cílem kromě summitu G7 také místo bombového útoku ze srpna 1945 – Hirošima. Obama bude prvním americkým prezidentem, který cestu do tohoto japonského města od konce války uskuteční.

Do Vietnamu dorazil prezident několik měsíců poté, co USA podepsaly s ním, Japonskem a dalšími devíti zeměmi smlouvu o Transpacifickém partnerství, která by měla americkým firmám usnadnit přístup na asijské trhy.

Dohoda ale ještě čeká na ratifikaci americkým kongresem a zákonodárci ostatních zemí, předpokládá se tedy, že prezident bude mluvit o důležitosti schválení výsledku tohoto pět let dlouhého vyjednávání. 

Hanoj žije návštěvou amerického prezidenta už několik dní. Obama by měl do vietnamského hlavního města dorazit v pondělí. Většina lidí si myslí, že jeho návštěva přinese pozitivní změny do ekonomiky země. „Obamova návštěva znamená uzavření minulosti. Co je důležité, je přítomnost. Tyto dvě země můžou vzájemně více rozvíjet své ekonomiky,“ míní řidič rikši Vu Van Manh.

Pro mě jako veterána je potěšující, že mezi Vietnamci jsou pocity vůči Američanům zjevně velmi, velmi pozitivní.
Robert Doubek
zakladatel Památníku veteránům z Vietnamu

Otazník stále visí nad rozhodnutím o zrušení zbrojního embarga, které USA uvalily na Vietnam před třiceti lety. Je to něco, o co se vietnamský komunistický režim už dlouho snaží, zrušení by znamenalo také smazání jednoho z posledních pozůstatků z období války ve Vietnamu v letech 1955 až 1975.

„Co se týče Vietnamu, když se podíváte na obchodní, strategickou spolupráci mezi lidmi, tak jsme připravení povýšit tento vztah způsobem, který si nejen připomene minulost, ale který se týká hodně i budoucnosti,“ poznamenal zástupce poradkyně pro národní bezpečnost Ben Rhodes.

Na dodávání zbraní mají USA zájem mimo jiné proto, že nyní je největším vietnamským dodavatelem Rusko. Překážkou je ale stav dodržování lidských práv (vládnoucí komunistická strana omezuje svobodu slova, názoru, tisku, sdružování i náboženského vyznání, často prostřednictvím fyzického zastrašování), nehledě na nelibost Číny, kterou by tento krok jistě vyvolal, stejně jako ji vyvolalo částečné uvolnění embarga před dvěma lety.

Obama se setká se se svým protějškem Tran Quang Daiem, s premiérem a s generálním tajemníkem komunistické strany a také s disidenty, jak přiblížil program prezidentovy návštěvy jeho bezpečnostní poradce Ben Rhodes. Ale jak podotýká americký zpravodaj České televize Martin Řezníček, možná se nastartuje bližší spolupráce mezi oběma zeměmi, ale není to zásadní přelom, jako byla historicky první návštěva prezidenta Billa Clintona v roce 2000.

Vypuštění holubic nad Hirošimou
Zdroj: Toru Hanai/Reuters

Historický moment naopak čeká Hirošimu, město, kde výbuch atomové bomby okamžitě zabil na 80 tisíc lidí, s následky ozáření, na něž umírají lidé dodnes, dohromady až 260 tisíc. Teplota při dopadu pumy dosahovala několika milionů stupňů – jednou z mála památek, které přežily, je železobetonový Průmyslový palác.

Torzo díla stojí na místě dodnes jako připomínka brutality použití jaderných zbraní. Palác je dílem českého architekta Jana Letzela, stavba vydržela díky neobyčejně pevné konstrukci.

I přesto, že Barack Obama má pověst hlavy státu, která se nebojí omlouvat, k žádnému takovému kroku se v Hirošimě podle Bílého domu nechystá. Projev se bude nést spíše v duchu uctění obětí a k prosazování Obamovy ideje světa bez atomových zbraní; tu připomíná i nedávná dohoda s Íránem.

Pohled Američanů a Japonců na osudný den 6. srpna 1945 se totiž zásadně liší. Zatímco Japonci vidí zbytečné zmaření stovek tisíců životů, Američané ho berou společně s druhým útokem na Nagasaki jako ukončení drastické války a záchranu desetitisíců amerických vojáků.

8 minut
Zpravodaj Martin Řezníček přibližuje program Obamovy cesty
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 6 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...