Bagdád/Damašek – Bojovníci z Islámského státu (IS) pokračují ve snaze odstrašit protivníky. Zveřejnili další šokující video. Jde o záznam vraždy kurdského bojovníka. Video má být varováním iráckým Kurdům před spoluprací s USA. Washington už dal na srozuměnou, že se zasadí o vznik regionální koalice, která by radikálům čelila. Prezident Barack Obama proto do oblasti posílá ministra zahraničí Johna Kerryho. Islamisté v posledních měsících zabrali značnou část severního Iráku a pod kontrolou mají i zhruba třetinu Sýrie.
Na webové stránce islamistů se nově objevilo video natočené údajně větví IS působící v irácké provincii Ninive. Zachycuje skupinu kurdských zajatců v oranžových oblecích a jejich strážce z IS oblečené do černého. Tři Kurdové žádají prezidenta iráckého Kurdistánu Masúda Barzáního a kurdskou vládu, aby přestali spolupracovat s USA. „Nedovolte Americe intervenovat v našem regionu. Naše duše jsou ve vašich rukou. Jakákoli neopatrnost na vaší straně bude mít za následek naši smrt,“ říká jeden ze zajatců.
Na dalším záběru je pak vidět jednoho muže v oranžové kombinéze klečet před třemi ozbrojenci v černém před mosulskou mešitou. Na druhé polovině obrazovky běží záběry ze setkání kurských a amerických představitelů. Klečícímu muži jeden z ozbrojenců utne hlavu.
Británie v reakci na postup islamistů v Iráku a Sýrii zvýšila stupeň ohrožení teroristickými útoky na druhý nejvyšší. Ten znamená vážnou hrozbu, neexistují ale žádné konkrétní poznatky o bezprostředním útoku.
USA stále zvažují případné údery v Sýrii
Minulý týden IS zveřejnila video zachycující podobnou smrt amerického novináře Jamese Foleyho, jehož IS zadržoval v Sýrii. USA pak začaly uvažovat o vojenském zapojení do bojů proti IS také v Sýrii. Prezident Barack Obama ale ve čtvrtek řekl, že strategii pro Sýrii zatím Washington nemá, takže zahájení případné vojenské akce není na pořadu nejbližších dní.
Ostré boje s islamisty nyní pokračují na území Iráku, kde proti nim kurdští bojovníci zaznamenali mírný postup. Bojuje se i na Golanských výšinách. Tam naopak padlo do zajetí 43 pozorovatelů OSN, kteří střeží spornou hranici od roku 1974. „Členové Rady bezpečnosti požadují okamžité bezpodmínečné propuštění mírových pozorovatelů. Všechny strany vyzývá, aby spolupracovaly s misí, nechaly ji pracovat a zajistili bezpečí jejího personálu,“ uvedl britský zástupce při OSN Peter Wilson.
Obama už oznámil, že hodlá podpořit vznik koalice, která by islamistickým radikálům dlouhodobě čelila. „Jakákoliv úspěšná strategie musí mít silné partnery v regionu. Věřím, že tyto země, které jindy těžko hledají společnou řeč, pochopí vážnost hrozby. Požádal jsem ministra zahraničí Kerryho, aby odcestoval do oblasti a pomohl koalici vybudovat,“ konstatoval americký prezident.
Obama si vyslechl kritiku za to, že nemá v Sýrii strategii
Na téma Sýrie se od Obamova čtvrtečního projevu hodně čekalo. Spekulace o možném bombardování islamistů v Sýrii ale prezident zchladil. Americké letectvo zatím zůstane jen u útoků na pozice Islámského státu v Iráku. Obama si ale vysloužil tvrdou kritiku - nikoli za toto rozhodnutí, ale za přiznání, že USA zatím žádnou strategii nemají. „O celém problému jsem jednal s Kongresem. Jsem si jist, že jako vrchní velitel armády mám pravomoc nařizovat zásahy, které v současnosti provádíme. Jak se bude naše strategie vyvíjet, budeme ji dál konzultovat s Kongresem. Myslím, že bude důležité, aby se v tom angažoval. Naše jednání s Kongresem se budou rozvíjet, aby američtí občané byli součástí té debaty. Nechci ale zapřahat kočár před koně. Zatím strategii nemáme. Podle toho, co jsem viděl v některých zprávách, tak novináři trošku předbíhají.“
Obamovo okolí se snažilo prezidentův výrok vyžehlit, jak to jen šlo, a také přesvědčit veřejnost, že nejde o novou doktrínu, ale o větu týkající se jen Sýrie. Neexistence strategie prý neznamená, že Obama netuší, co se děje, ale jen zvažuje různé možnosti.
Pokud něco krizi na Blízkém východě a na Ukrajině z pohledu Bílého domu spojuje, pak je to zdrženlivost. Ani jednu krizi prý nevyřeší zbraně, ale mezinárodní postup. A ten si žádá čas. Obama se v obou konfliktech ale začíná značně lišit i od svého nejbližšího okolí, konstatuje zpravodaj ČT Martin Řezníček. Prezidentovi poradci, kteří vystupují daleko radikálněji, za něj buď odvádějí černou práci navenek, anebo skutečně i v Bílém domě panují dost odlišné názory na to, co bude dál.
S Asadem Západ spolupracovat nechce
Přestože radikálové teď v Sýrii stojí proti Bašáru Asadovi, ten spojencem mezinárodních sil nebude. Vyloučil to už včera francouzský prezident Francois Hollande, když oba tábory označil za barbary, mezi kterými si Západ nemůže zvolit ani jednu stranu.
IS letos vyhlásil chalífát v severní Sýrii a Iráku a od obyvatel těchto území očekává, že se podrobí jeho výkladu islámu. Příslušníci menšin, ale i mnozí muslimové proto raději prchají, v Iráku mnoho z nich právě do tamní kurdské autonomní oblasti.
Záhady kolem Islámského státu
Podle Ondřeje Beránka, ředitele Orientálního ústavu Akademie věd ČR, nejsou informace ohledně fungování IS dostatečné. „Stále přesně nevíme, jak funguje jeho hierarchie, nevíme, kdo stojí v jeho čele. Zdá se, že je hierarchie velmi roztříštěná a liší se region od regionu. Liší se také zprávy ohledně financování,“ upozornil Beránek s tím, že zdroje informací často nejsou důvěryhodné.
Podle Beránka to vypadá, že islamistům neplynou peníze převážně ze zahraničí. „Většina příjmů jde z toho, že Islámský stát převzal místní byznys – hlavně s ropou, na které údajně vydělává milion dolarů denně. Má ale také velké výdaje, protože v celé řadě měst zajišťuje správu od oprav elektrického vedení, sběru odpadků atd. Zároveň musí uplácet celou řadu kmenů, zejména v Iráku,“ konstatoval Beránek.
