Větší část uprchlíků žije v 10 zemích světa. Vyspělé typu Německo mezi nimi nehledejte

Je jich přesně dvakrát tolik, co obyvatelstva v Česku. Většina se nachází v deseti státech světa, které zpravidla patří mezi chudší. Ty vyspělé jim navíc příliš nepomáhají – ukazují nová data organizace Amnesty International týkající se uprchlíků ve světě. Sdružení vyzvalo bohatší země, aby se výrazněji podílely na řešení uprchlické krize.

Na světě je dle dostupných dat přes 21 milionů uprchlíků. Podle Amnesty přitom problémem není ani tak množství, jako spíše postoj ostatních. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni OSN, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa.

Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika.

Třeba v Libanonu je na tisíc místních obyvatel 183 běženců. Břemeno, které podle aktivistů nemohou zmíněné státy dlouhodobě unést. „Ironií je, že 10 zemí nacházejících se shodou okolností v sousedství států, ze kterých uprchlíci přicházejí, hostí víc než 56 procent celé uprchlické populace. Nejbohatší země na světě, které by mohly přijmout mnohem víc lidí, nedělají téměř nic,“ uvádí šéf organizace Salil Shetty.

Syrští uprchlíci
Zdroj: Reuters/Muhammad Hamed

Lidé utíkají před boji v Sýrii, Afghánistánu, Burundi nebo Jižním Súdánu. Nerovnoměrné rozdělení zátěže přitom podle Amnesty International uprchlickou krizi ještě zhoršuje. Hostitelské země totiž často nemají peníze na to, aby se o uprchlíky staraly. Lidé tak v táborech žijí v nevyhovujících podmínkách. Chybí jídlo a dětem se nedostává vzdělání.

Podle nedávné zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) nechodí do školy více než polovina z asi 500 tisíc syrských dětí, které jsou zaregistrované jako uprchlíci v Libanonu.

Na to, aby se miliony uprchlíků přesunuly jinam, zkrátka nemají – ekonomicky i fyzicky, dodává Amnesty. Ti šťastnější z nich se pak vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie.

Uprchlický tábor v Zátarí
Zdroj: ČT24

Kritika organizace směřuje k bohatým a vyspělým zemím, které se podle ní vyhýbají odpovědnosti. Na svém území mají pouze 14 procent lidí bez domova a zázemí – zbytek spadá právě na rozvojové státy. Podle Amnesty by bohatší země měly přijmout víc uprchlíků – už jen kvůli své schopnosti se o ně postarat.

„Pokud by všechny nebo alespoň většina států přijala spravedlivý díl odpovědnosti, pak by žádná země nebyla běženci zahlcena. Tento spravedlivý podíl může být založen na rozumných kritériích, jakými jsou třeba národní bohatství, počet obyvatel a míra nezaměstnanosti,“ uvádí zpráva.

Třeba Rusko, Čína nebo kterýkoli stát Perského zálivu podle údajů OSN syrské uprchlíky od začátku války nepřijímají. Amnesty zdůrazňuje, že třeba Británie převzala od začátku občanské války v Sýrii zhruba 8 tisíc tamních uprchlíků, zatímco Jordánsko – země s desetkrát menší populací – na 655 tisíc Syřanů.

Celkové množství uprchlíků a žadatelů o azyl v Austrálii dělá 58 tisíc. Srovnejme to s číslem 740 tisíc v Etiopii…
Salil Shetty
ředitel Amnesty International

Podle organizace navíc pouhé zasílání peněz problém nevyřeší. „21 milionů lidí zahrnuje pouhých 0,3 procenta světové populace. Najít jim bezpečné místo k životu je nejen možné, lze toho dosáhnout, aniž by kterýkoliv stát přijímal velké množství,“ dodává Shetty, který naopak vyzdvihl třeba přístup Kanady nebo Německa.

  • Právě do Německa loni dorazilo po uprchlických trasách na 890 tisíc lidí. Není ale jasné, v jakém poměru jde o skutečné uprchlíky z válečných oblastí a jaký - nezanedbatelný - podíl tvoří ekonomičtí migranti.

Průzkum: Uprchlíků v Evropě je podle tamních obyvatel příliš

Ohledně postojů vůči migrantům provedla nedávno společnost Ipsos rozsáhlý průzkum ve 22 státech světa. Evropané podle něj vesměs považují počet uprchlíků v Evropě za příliš velký. Přitom málokdo se domnívá, že jejich přítomnost má pro jejich země pozitivní přínos.

Nejkritičtější názor na množství migrantů má Itálie, o moc lépe na tom není ani Belgie a Francie, které nedávno zažily krvavé teroristické útoky. Migranti vadí 65 procentům Italů, jejichž země je pod náporem stále nově připlouvajících uprchlíků z jihu, 60 procentům Belgičanů a 57 procentům Francouzů.

Své námitky projevuje také 55 procent Maďarů nebo polovina dotázaných Němců a Britů. Z dalších zemí si to nejvíc myslí Turci (85 procent) nebo Jihoafričané (65 procent).

Kladný přínos přistěhovalců vnímá 35 procent Britů nebo Američanů, ale jen pětina Španělů, 18 procent Němců, 11 procent Francouzů a Belgičanů a pouze každý desátý Ital. Mezi Maďary a Turky tento názor sdílí jen šest procent osob.

obrázek
Zdroj: ČT24

Panují také obavy o sociální a ekonomické dopady: původní obyvatelé Evropy se strachují o svá pracovní místa, a to ať již jde o konkurenci, která je levnější, tak o vybrané kvalifikované síly. Největší obavy mají Turci (78 procent) nebo Rusové (69 procent). Nezanedbatelné je i množství Američanů a Italů (49 procent). Menší obavy mají Němci (28 procent) nebo Švédové (25 procent).

Průzkumu, který se uskutečnil na přelomu června a července, se nezúčastnili respondenti z České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...