Větší část uprchlíků žije v 10 zemích světa. Vyspělé typu Německo mezi nimi nehledejte

Je jich přesně dvakrát tolik, co obyvatelstva v Česku. Většina se nachází v deseti státech světa, které zpravidla patří mezi chudší. Ty vyspělé jim navíc příliš nepomáhají – ukazují nová data organizace Amnesty International týkající se uprchlíků ve světě. Sdružení vyzvalo bohatší země, aby se výrazněji podílely na řešení uprchlické krize.

Na světě je dle dostupných dat přes 21 milionů uprchlíků. Podle Amnesty přitom problémem není ani tak množství, jako spíše postoj ostatních. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni OSN, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa.

Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika.

Třeba v Libanonu je na tisíc místních obyvatel 183 běženců. Břemeno, které podle aktivistů nemohou zmíněné státy dlouhodobě unést. „Ironií je, že 10 zemí nacházejících se shodou okolností v sousedství států, ze kterých uprchlíci přicházejí, hostí víc než 56 procent celé uprchlické populace. Nejbohatší země na světě, které by mohly přijmout mnohem víc lidí, nedělají téměř nic,“ uvádí šéf organizace Salil Shetty.

Syrští uprchlíci
Zdroj: Reuters/Muhammad Hamed

Lidé utíkají před boji v Sýrii, Afghánistánu, Burundi nebo Jižním Súdánu. Nerovnoměrné rozdělení zátěže přitom podle Amnesty International uprchlickou krizi ještě zhoršuje. Hostitelské země totiž často nemají peníze na to, aby se o uprchlíky staraly. Lidé tak v táborech žijí v nevyhovujících podmínkách. Chybí jídlo a dětem se nedostává vzdělání.

Podle nedávné zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) nechodí do školy více než polovina z asi 500 tisíc syrských dětí, které jsou zaregistrované jako uprchlíci v Libanonu.

Na to, aby se miliony uprchlíků přesunuly jinam, zkrátka nemají – ekonomicky i fyzicky, dodává Amnesty. Ti šťastnější z nich se pak vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie.

Uprchlický tábor v Zátarí
Zdroj: ČT24

Kritika organizace směřuje k bohatým a vyspělým zemím, které se podle ní vyhýbají odpovědnosti. Na svém území mají pouze 14 procent lidí bez domova a zázemí – zbytek spadá právě na rozvojové státy. Podle Amnesty by bohatší země měly přijmout víc uprchlíků – už jen kvůli své schopnosti se o ně postarat.

„Pokud by všechny nebo alespoň většina států přijala spravedlivý díl odpovědnosti, pak by žádná země nebyla běženci zahlcena. Tento spravedlivý podíl může být založen na rozumných kritériích, jakými jsou třeba národní bohatství, počet obyvatel a míra nezaměstnanosti,“ uvádí zpráva.

Třeba Rusko, Čína nebo kterýkoli stát Perského zálivu podle údajů OSN syrské uprchlíky od začátku války nepřijímají. Amnesty zdůrazňuje, že třeba Británie převzala od začátku občanské války v Sýrii zhruba 8 tisíc tamních uprchlíků, zatímco Jordánsko – země s desetkrát menší populací – na 655 tisíc Syřanů.

Celkové množství uprchlíků a žadatelů o azyl v Austrálii dělá 58 tisíc. Srovnejme to s číslem 740 tisíc v Etiopii…
Salil Shetty
ředitel Amnesty International

Podle organizace navíc pouhé zasílání peněz problém nevyřeší. „21 milionů lidí zahrnuje pouhých 0,3 procenta světové populace. Najít jim bezpečné místo k životu je nejen možné, lze toho dosáhnout, aniž by kterýkoliv stát přijímal velké množství,“ dodává Shetty, který naopak vyzdvihl třeba přístup Kanady nebo Německa.

  • Právě do Německa loni dorazilo po uprchlických trasách na 890 tisíc lidí. Není ale jasné, v jakém poměru jde o skutečné uprchlíky z válečných oblastí a jaký - nezanedbatelný - podíl tvoří ekonomičtí migranti.

Průzkum: Uprchlíků v Evropě je podle tamních obyvatel příliš

Ohledně postojů vůči migrantům provedla nedávno společnost Ipsos rozsáhlý průzkum ve 22 státech světa. Evropané podle něj vesměs považují počet uprchlíků v Evropě za příliš velký. Přitom málokdo se domnívá, že jejich přítomnost má pro jejich země pozitivní přínos.

Nejkritičtější názor na množství migrantů má Itálie, o moc lépe na tom není ani Belgie a Francie, které nedávno zažily krvavé teroristické útoky. Migranti vadí 65 procentům Italů, jejichž země je pod náporem stále nově připlouvajících uprchlíků z jihu, 60 procentům Belgičanů a 57 procentům Francouzů.

Své námitky projevuje také 55 procent Maďarů nebo polovina dotázaných Němců a Britů. Z dalších zemí si to nejvíc myslí Turci (85 procent) nebo Jihoafričané (65 procent).

Kladný přínos přistěhovalců vnímá 35 procent Britů nebo Američanů, ale jen pětina Španělů, 18 procent Němců, 11 procent Francouzů a Belgičanů a pouze každý desátý Ital. Mezi Maďary a Turky tento názor sdílí jen šest procent osob.

obrázek
Zdroj: ČT24

Panují také obavy o sociální a ekonomické dopady: původní obyvatelé Evropy se strachují o svá pracovní místa, a to ať již jde o konkurenci, která je levnější, tak o vybrané kvalifikované síly. Největší obavy mají Turci (78 procent) nebo Rusové (69 procent). Nezanedbatelné je i množství Američanů a Italů (49 procent). Menší obavy mají Němci (28 procent) nebo Švédové (25 procent).

Průzkumu, který se uskutečnil na přelomu června a července, se nezúčastnili respondenti z České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Operace Očistný oheň.“ Maďarští poslanci budou hlasovat o možnosti odvolat prezidenta

Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Informuje o tom agentura MTI. Během pondělního večera mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by mimo jiné umožnil odvolání prezidenta.
12:55Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruský opoziční politik Naděždin tvrdí, že ho zatkla policie

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb.
před 7 mminutami

Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly další životy, mrtvé hlásí i Moskva

Nejméně čtyři mrtvé a dvě desítky raněných si vyžádaly ruské útoky podniknuté na ukrajinské regiony. Invazní jednotky v noci vyslaly proti Ukrajině tři rakety a 134 dronů, podařilo se zneškodnit všechny rakety a 123 dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy šesti dronů na čtyřech místech. Mrtvé hlásí také Moskva, kam podle ruských úřadů směřovaly ukrajinské bezpilotní letouny. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Vzájemné údery pokračovaly také na moři.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 2 hhodinami

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na několikatýdenní minimum

Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukazují data o lodní dopravě. Důvodem jsou obnovené útoky mezi Spojenými státy a Íránem a útoky na lodě v oblasti Blízkého východu, což zvyšuje obavy o bezpečnost, uvedla v pondělí agentura Reuters. Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu.
před 2 hhodinami

Americká armáda útočila na íránské vojenské cíle, Írán hlásí odvetné údery

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
00:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je prý kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná. Češi podle ministerstva zahraničí mezi oběťmi nejsou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.