O Velikonocích si všichni křesťané po celém světě připomínají okolnosti ukřižování a zázrak zmrtvýchvstání Krista. Do křesťanských rituálů se však otiskly i dávné pohanské zvyky, které oslavovaly příchod jara a konec zimy. Podobu Velikonoc také ovlivnil specifický kulturní a společenský vývoj v jednotlivých zemích. I u našich sousedů jsou zvyklosti odlišné, ne všichni vyráží s pomlázkou na koledu. Jeden symbol je však všude stejný - vejce obsahující zárodek nového života.
Za nejvýznamnější křesťanský svátek považují Velikonoce samozřejmě i v Německu, mnoho lidí zde dodržuje předvelikonoční půst. Pravidla postního období ovlivňují i zábavu, platí například zákaz pořádání plesů a tanečních vystoupení. Velký pátek je v Německu státním svátkem, nesmějí se konat žádná sportovní utkání ani koncerty. Němci o svátcích navštěvují své příbuzné, málokdo opomine návštěvu kostela. V noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční je v Německu zvykem zapalovat veliké ohně vítající jaro. Německou specialitou je také zdobení veřejných kašen.
Na rozdíl od českých dětí, ty německé neznají koledovaní s pomlázkou. Symbolem Velikonoc je v Německu velikonoční zajíček, který podle tradice na Boží hod Velikonoční schovává na zahradách velikonoční vajíčka a sladkosti, které děti následně hledají. Neděle je vrcholem Velikonoc a na jídelním stole nechybí vejce, jehněčí nebo mazance. Pondělí je většinou dnem odpočinku.
V Rakousku si kromě vajec pochutnávají na sledích
K Velikonocům v Rakousku nepatří jen zajíc a kraslice, vyhlášené jsou velikonoční trhy ve Vídni, které nabízejí kulinářské delikatesy, velikonoční dekorace a zábavu pro děti i dospělé. Rakušané půst příliš nedodržují, i přesto na trzích nechybí tradiční postní jídlo, kterým je sleď. Traduje se, že ten, kdo sní na Popeleční středu slanečka, bude mít štěstí. Rakouští chlapci nechodí o Velikonocích s pomlázkami, místo toho chřestí řehtačkami. Děti stejně jako v Německu hledají schovaná vejce a dobroty.
Epicentrem polských tradic je kostel, v silně věřící zemi jsou Velikonoce spojeny především s bohoslužbami, kázáními a zpověďmi. Poláci dodržují čtyřicetidenní předvelikonoční půst a různé rituály provázejí celý pašijový týden. Například na Zelený čtvrtek biskupové omývají nohy dvanácti mužům, což je zvyk starý pět století. O Bílé sobotě si Poláci velikonoční pochoutky, mezi něž patří vejce, uzeniny a různé druhy pečiva, přinesou v košících do kostela, kde si jídlo nechávají po mši posvětit. Takzvané svěcenky pak konzumují při velikonoční neděli. V kostelech bývají vystaveny pašijové betlémy a ve městech jsou připravené trhy. Poláci stejně jako Češi barví vejce, pečou beránka a velikonoční pondělí je ve znamení koledy s pomlázkou.
Víte, co znamenají symboly Velikonoc? Vědomostní test
A co vůbec víte o Velikonocích? Vyzkoušejte své znalosti
