Berlín - Vědci na jihu Německa našli fosilii dosud nejstarší známé želvy. Žila před 240 miliony lety a představuje dosud chybějící vývojový článek, který ukazuje na příbuznost mezi želvami a ještěrkami. Zkamenělý plaz objevený nedaleko města Schwäbisch Hall údajně dokazuje, že jsou želvy spřízněné spíš s ještěrkami, krokodýly a ptáky než s dávnými ještěry, jak dosud mnozí vědci předpokládali.
Rainer Schoch z přírodovědného muzea ve Stuttgartu a jeho kolega Hans-Dieter Sues z washingtonského přírodovědného muzea své poznatky představili v odborném časopise Nature. Praželva dostala název Pappochelys (dědečkovská želva). „Něco takového je jako výhra v loterii,“ řekl podle agentury DPA pětačtyřicetiletý vědec, který už 13 let ve Vellbergu nedaleko města Schwäbisch Hall pátrá po fosilních kosterních pozůstatcích.
O původu želv se vědci kvůli chybějícím fosilním nálezům stále přou. Dosud byla za nejstarší nález plaza s krunýřem považována želva Odontochelys, která byla nalezena v Číně a jejíž stáří se odhaduje na 220 milionů let.
Dvacet centimetrů dlouhá želva z Vellbergu řeší dvě hádanky evoluce najednou. Objasňuje, jak vznikal břišní krunýř a jak původně vypadala želví lebka. Německý paleontolog hovoří o nálezu „velkého vědeckého a evolučně-biologického významu“. Pappochelys žila v malém sladkovodním jezírku a kolem něj. Její mohutná žebra dávají tušit, že se dokázala hluboko potápět.
