Pozemský kyslík na Měsíci. Senzačně znějící věta ale vyvolá nadšení jen v prvním okamžiku. Na dýchání totiž jeho množství ani zdaleka nestačí. Spíše než k osidlování naší přirozené družice může pomoci k informacím o vývoji zemské atmosféry.
Podle japonských vědců se pozemský kyslík dostával na Měsíc zřejmě z ozonové díry. Ionty kyslíku odtud putují po několik miliard let. Důkaz přinesla japonská sonda Kaguja – paradoxně pojmenovaná podle pohádkové princezny, která přišla z Měsíce na zem.
Kyslík urazí po své cestě zhruba 380 tisíc kilometrů, vždy ale jen několik dnů v měsíci, když se přirozená družice modré planety dostane do zákrytu její magnetosféry. Ta totiž funguje jako štít před slunečním větrem a na Měsíc se tak dostanou i pomalejší částice.
Sonda Kaguja vyrazila k Měsíci před 10 lety a její mise trvala rok a 8 měsíců. Nasbírané informace analyzoval tým pod vedením profesora Kentaro Terady na japonské univerzitě v Ósace. Jejich objev by sice nijak neulehčil případné osidlování Měsíce, má ale velký výzkumný potenciál.
Nasbíraná data by mohla vysvětlit například důvod, proč některé vzorky měsíční půdy obsahují jiné izotopy kyslíku, než je kdekoliv ve vesmíru běžné. Podle vědců by se na povrch Měsíce podobně mohly dostávat i jiné prvky zemské atmosféry. Vyloučen není dusík nebo vzácné plyny.
