Havana - V obecních volbách na Kubě vůbec poprvé v historii kandidují členové protivládní opozice. V dnešním hlasování se hned dva disidenti budou ucházet o křeslo v místních zastupitelských orgánech v metropoli Havaně. Oba muži podle agentury AP očekávají, že uspějí. Stali by se tak prvními zvolenými politickými činiteli, kteří se nehlásí ke komunistické straně, od ustavení volebních zákonů Fidelem Castrem v roce 1976.
Jedním z disidentů, kterému se podařilo dostat na kandidátku, je nezávislý novinář a právník Hildebrando Chaviano (65), druhým potom Yuniel López (26) ze zakázané politické strany zvané Demokratická a nezávislá Kuba. „Někteří lidé říkají, že na Kubě panuje atmosféra strachu, ale já si myslím, že lidé se hodně strachu zbavili. Už teď se cítím, jako bych vyhrál,“ podotkl López.
Tisk reagoval na postup nezávislých kandidátů znevažující kampaní
Kubánské zákony garantují práva nezávislých kandidátů, praxe ale dosud byla jiná. „Chceme věci trochu posunout dopředu. Nikdo z vlády naší nominaci nečekal, a tím méně očekávali, že naše kandidatura projde,“ řekl novinářům Chaviano. Oba muži kandidují do havanské městské správy, jejíž členové pak vybírají kandidáty do poloviny provinčních zastupitelstev. Ta zas nominují polovinu kandidátů do centrálního parlamentu, který sestavuje státní radu, která volí prezidenta. Druhou polovinu členů místních a provinčních orgánů vybírá vládní volební komise ovládaná komunistickou stranou.
Kubánský tisk na postup nezávislých kandidátů reagoval znevažující a přezíravou kampaní. Státní média na druhou stranu označovala jejich kandidaturu za důkaz, že volby jsou skutečně demokratické a nejsou jen pseudodemokratickou výkladní skříní totality. „Výjimka ale potvrzuje pravidlo a pravidlem je a dál bude převažující podpora kubánského politického a sociálního systému,“ uvedlo v komentáři ke kandidatuře obou mužů havanské Radio Coco.
Pozorovatelé nicméně uvádějí, že pouhé zařazení disidentů Chaviana a Lópeze na kandidátky je prvním náznakem toho, že kubánské vedení již tak rezolutně neodmítá konkurenci. Prezident Raúl Castro zahájil v roce 2010 v zemi postupné reformy. Slíbil také, že změní volební systém, žádný termín ale nepředložil. „Není to náhoda, zvlášť proto, že se jedná o dvě různé osobnosti. Domnívám se, že se vláda rozhodla přijmout tuto výzvu, místo aby se snažila disidenty umlčet. Lze to vnímat jako další důkaz liberalizace,“ prohlásil americký expert na kubánskou politiku Ted Henken.
Oteplují se také vztahy mezi USA a Kubou. Americký prezident Barack Obama tento týden například oznámil Kongresu, že plánuje odstranit Kubu z listiny zemí podporujících terorismus. Jde o klíčový krok na cestě k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi a znovuotevření ambasád.
