Ve vězení zemřel vrah Charles Manson. Jeho gang zabil sedm lidí, včetně těhotné herečky

Bestiální vraždy, které spáchala koncem 60. let skupina kolem Charlese Mansona, šokovaly celý svět. Američan Manson a jeho „rodina“ povraždili v Los Angeles sedm lidí, za což byl Manson a další odsouzeni k trestu smrti. Jelikož byl ale hrdelní trest v Kalifornii v roce 1972 zrušen, trest jim byl změněn na doživotí. Všechny žádosti o propuštění byly muži s vytetovaným hákovým křížem na čele zamítnuty. Tuto neděli Manson ve vězení zemřel. Bylo mu 83 let.

Manson, prezentovaný při procesu jako samotářský šílenec s obrovskou přesvědčovací schopností, se narodil 12. listopadu 1934 šestnáctileté matce jako Charles Milles Maddox v Cincinnati v Ohiu. Matka byla alkoholička, kriminálnice a prostitutka a Manson rád vyprávěl historku o tom, že ho chtěla jako malého prodat za pivo.

Biologického otce Manson nikdy neviděl a většinu života strávil v nápravných zařízeních pro mladistvé a ve vězení za krádeže, padělání platebních karet nebo za organizování prostituce. Od jednoho spoluvězně se naučil hrát na kytaru a stal se hudebníkem.

Sex, drogy, rock´n´roll

Na policii byl Manson registrován jako nebezpečný muž s násilnickými sklony. Po propuštění z věznice v roce 1967 založil na sklonku éry hippies komunitu, která se do dějin zapsala pod označením Mansonova rodina. Manson si nechal narůst dlouhé vlasy a vousy a se svými obdivovateli se v San Francisku věnoval nevázanému sexu a drogovým orgiím. Jako podprůměrný hudebník se spřátelil s několika opravdovými hvězdami a jeho píseň se dokonce ocitla na albu slavných Beach Boys.

Mansonova skupina se později usadila na Spahnově ranči nedaleko Los Angeles, kde Manson začal plánovat zločiny, které svou bestialitou a brutalitou šokovaly i otrlé kalifornské policisty. Manson nařídil svým žákům, aby náhodně zabíjeli obyvatele bělošské luxusní čtvrti v Los Angeles v naději, že rozpoutá apokalyptickou rasistickou válku proti „bílým bohatým vepřům“ zejména z oblasti showbyznysu, jak později vypovídal.

Charles Manson v roce 1969
Zdroj: ČTK/AP

Bestiální vraždění

Společně se Susan Atkinsonovou, Charlesem Watsonem, Lindou Kasabianovou a Patricií Krenwinkelovou vnikli 9. srpna 1969 do domu hudebního producenta Terryho Melchera, kterého Manson během osudného roku několikrát navštívil a kterého nenáviděl. Údajně totiž nerozpoznal Mansonovy hudební „kvality“.

Zabijte je všechny, přikázal vůdce rodiny svým „žákům“, a výsledkem krvavého řádění bylo pět mrtvých. Mezi nimi i herečka Sharon Tateová, manželka režiséra Romana Polanského. Té bylo tehdy 26 let a byla v osmém měsíci těhotenství. Bez milosti byla ubodána k smrti. Atkinsonová, která zemřela ve vězení v roce 2009, při odchodu z domu napsala na vchodové dveře její krví „prase“.

Následující den skupina „posílená“ o Leslie Van Houtenovou a Steva Grogana pronikla do domu podnikatele Lena LaBianky, kterého rovněž i s jeho manželkou Rosemary zavraždila.

Zrušený trest smrti

Manson a čtyři členové jeho „rodiny“, Atkinsová, Watson, Krenwinkelová a Leslie Van Houtenová, byli zatčeni, uznáni vinnými z vraždy a v roce 1971 odsouzeni k smrti. Díky tomu, že byl v Kalifornii v roce 1972 zrušen trest smrti, jim byl hrdelní trest změněn na doživotí. Manson byl ve vězení Corcoran od roku 1971 a soud dvanáctkrát zamítl jeho žádost o předčasné propuštění (naposledy v roce 2012).

Zločin stále budí hrůzu i morbidní zvědavost povzbuzovanou knihami, turistickými průvodci a internetovými stránkami. Své místo má i v pop kultuře. Excentrický americký rocker Marilyn Manson například provokuje svým pseudonymem, který je složen z křestního jména slavné herečky Marilyn Monroe a Mansonova příjmení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...