Stockholm – Vypadá to jako příběh ze špatné detektivky: Třiašedesátiletá Agneta Westlundová si loni v září v Loftahammaru u jihošvédského Västerviku vyšla s pejskem do lesa na procházku. O několik hodin později ji manžel Ingemar našel mrtvou. Deset dnů pak strávil ve vazbě pro podezření z vraždy, a i když byl nakonec propuštěn, celý rok trvalo, než ho test DNA obvinění zprostil. Vrahem jeho manželky je los.
„Na manželčině pohřbu se na mě všichni koukali jako na vraha,“ vzpomíná 68letý Westlund v rozhovoru pro stockholmský deník Expressen. Ženatý byl 50 let, s Agnetou má dvě dcery a je trojnásobným dědečkem.
Poté, co analýza potvrdila, že DNA na těle oběti patří zvěři, kontaktovala policie odborníka na losy. Po roce pátrání tak přišel jednoznačný závěr: Westlundovu manželku napadl a zabil los. Zlomený Westlund si postěžoval, že dosud marně čeká omluvu od policie nebo státního zastupitelství.
Smrtelné útoky losů na člověka jsou přitom ve Švédsku spíše vzácné. Zvíře je plaché a před lidmi obvykle prchá, po konzumaci opadaných zkvašených jablek ale může být agresivní. Tento král severských lesů je největší savec čeledi jelenovitých. Ve střední Evropě byl do 15. století vyhuben. Dnes opět do ČR přichází od severu a je celoročně chráněn.
Lov losů jako národní sport
Hon losů je na podzim a v zimě národní švédský sport. Podle statistik připadá na každých 30 Švédů jeden los. Každý rok se na lov losů vydá přibližně 300 tisíc Švédů, mnozí si kvůli tomu dokonce berou na týden dovolenou. Ročně usmrtí kolem 100 tisíc zvířat, tedy zhruba třetinu celkové populace. V nejsevernějších oblastech země začíná lov v polovině září, jižněji pak o měsíc později.
