Ve Stockholmu dnes oznámí jméno držitele Nobelovy ceny za literaturu

Stockholm - Švédská akademie věd dnes ve Stockholmu ve 13:00 našeho času vyhlásí letošního držitele Nobelovy ceny za literaturu. Nejvážnějšími kandidáty jsou italský esejista Claudio Magris, syrský básník Alí Ahmad Saíd Asbar, který si říká Adonis, Izraelec Amos Oz, Američanka Joyce Carol Oatesová, Portugalec António Lobo Antunes nebo francouzský prozaik Jean-Marie Gustave Le Clézio. Mezi možnými laureáty je i Arnošt Lustig. Loni Nobelovu cenu za literaturu získala britská spisovatelka Doris Lessingová.

Podle odborníků má šanci získat cenu v hodnotě deseti milionů švédských korun (25,5 milionu Kč) také německá autorka rumunského původu Herta Müllerová, jihokorejský básník Ko Un, Nizozemec Cees Nooteboom, Kanaďanka Margaret Atwoodová, Mexičan Carlos Fuentes nebo Američané Don DeLillo, Thomas Pynchon a John Ashbery. V posledních letech se v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu rovněž objevují jména Japonce Harukiho Murakamiho, Itala Antonia Tabucchiho, Američana Philipa Rotha či francouzského básníka Yvese Bonnefoye.

Je pravděpodobné, že letošní laureát bude z Evropy. Stálý tajemník švédské akademie Horace Engdahl minulý týden označil obecně americkou literaturu za příliš izolovanou a závislou na masovém vkusu, než aby mohla konkurovat Evropě jako literárnímu středu světa. Jak ve Studiu 6 uvedl publicista Pavel Mandys, pro švédskou akademii není rozhodující čtenářská atraktivita, ale spíše myšlenky díla. Cenu si většinou odnášejí spisovatelé, jejichž díla jsou závažná a přínosná pro další vývoj literatury. Neexistují nominace, do poslední chvíle tak není jisté, kdo cenu nakonec získá.

Arnoštu Lustigovi letos udělila svou cenu Společnost Franze Kafky. Tyto ceny se předávají u příležitosti českého státního svátku 28. října a již dvakrát v nedávné minulosti se stalo, že laureát Kafkovy ceny dostal v témže roce i Nobelovu cenu za literaturu: v roce 2004 to byla Rakušanka Elfriede Jelineková a o rok později britský dramatik Harold Pinter. V minulosti získal Nobelovu cenu za literaturu pouze jeden Čech - básník Jaroslav Seifert v roce 1984. Arnošt Lustig byl v minulosti na cenu navrhován už třikrát.

V pátek oznámí Norský Nobelův výbor letošního držitele Nobelovy ceny za mír.

Arnošt Lustig
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska. USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
00:03Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
05:08Aktualizovánopřed 21 mminutami

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
06:54Aktualizovánopřed 28 mminutami

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 7 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 10 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 11 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 11 hhodinami
Načítání...