O Václavu Havlovi, vztahu vědy a víry či o sbližování náboženství hovořil v sobotním Hyde Parku Civilizace dalajlama – tibetský duchovní vůdce a nositel Nobelovy ceny. Moderátor Daniel Stach se mimo jiné ptal na to, jak dalajlama vnímá odtažitost, se kterou se k němu staví přední čeští politici.
Ve školách by měli učit, jak se radovat, řekl v rozhovoru pro ČT dalajlama
Dalajlama poznamenal, že je v současnosti normální, že se mocní více starají o ekonomický růst než o lidská práva. Ekonomiku považuje za podstatnou, ale je přesvědčen, že by hlavním cílem měla být lidská spokojenost. „Jsme součástí lidstva, pracujeme pro něj a ekonomika je toho součástí. Ale ekonomika nám negarantuje mír,“ řekl.
V pořadu hovořil také o radosti, která je podle něj důležitou podmínkou pro zdravé tělo a mysl. „Ve školách by měl existovat předmět, který by učil o radosti na základě vědeckých poznatků a zdravého rozumu,“ řekl tibetský duchovní.
Mezi své cíle klade harmonii mezi náboženstvími, zavedl vědecké vzdělávání mezi buddhistické mnichy. „V jedné knize, kterou jsem četl, se psalo, že víra a rozum musejí jít ruku v ruce. Věda se snaží popsat, jaká je realita.“
Sám se zajímá o kosmologii, psychologii, neurobiologii a fyziku, zejména kvantovou, která ho fascinuje. Psychologie podle něj udělala velké pokroky v poznávání emocí a lidské mysli. „Příliš mnoho nenávisti a hněvu vede ke stresu a k nedůvěře. Všechny různé krize vycházejí z lidské hlavy.“
Podle dalajlamy je Havel v nebi, měl totiž velký soucit
Společně s anglikánským arcibiskupem Desmonem Tutu napsali Knihu radosti, ve které sdílejí svou životem získanou moudrost navzdory těžkostem. Práce s křesťanským duchovním je jedním z mnoha kroků, kterými se dalajlama snaží obnovit porozumění mezi náboženstvími. Jako příklad efektivního soužití rozdílných náboženství označuje Indii – žijí tam rozdílné kultury po několik tisíc let.
Tibetský duchovní byl dlouholetým přítelem Václava Havla. Vzpomíná na něj jako na člověka, který vždy stál za pravdou, byl upřímný gentleman a měl velkou vnitřní sílu. Naposledy se setkali týden před jeho smrtí v prosinci 2011. Podle dalajlamy je člověk jako Václav Havel jistě v nebi:
„Měl velký soucit, takže podle teistických náboženství si myslím, že je teď v nebi. Podle jiných náboženství nejspíš přijde na tuto planetu v jiném těle, aby udělal něco dobrého pro lidstvo. A to ne nutně do Čech.“ Zastává názor, že jednou ze základních lidských emocí je soucit a že kdyby byli lidé soucitnější jeden k druhému, byl by jejich život radostnější a byli by zdravější jak na těle, tak na duchu.