Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil z funkce. Poté, co Řekové v nedělním referendu odmítli návrhy mezinárodních věřitelů, tak chce podle svých slov usnadnit aténské vládě další jednání s eurozónou. Ve funkci šéfa státní kasy ho nahradil Euklidis Tsakalotos, hlavní řecký vyjednavač s MMF, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou.
Řekové v nedělním referendu odmítli podmínky věřitelů pro uvolnění další finanční pomoci. Proti úsporným opatřením, jež takzvaná trojka žádala, hlasovalo 61 procent voličů. Jednání o dluhové krizi na jihu Evropy ale pokračují – a jeden z jejích hlavních aktérů, správce prázdné řecké kasy Janis Varufakis, ustupuje do pozadí. Po referendu rezignoval.
Přednáší ekonomii na Athénské univerzitě a pracuje jako soukromý konzultant společnosti Valve Corporation. Sám sebe popisuje jako "libertariánského marxistu".
Narodil se 24. března 1961 v Palaiu Faliru na jižním předměstí Athén ve vlivné a politicky angažované rodině - jeho otec bojoval v občanské válce za komunisty, léta byl vězněn a také pobýval v exilu, nakonec vstoupil do strany PASOK a stanul v čele největšího řeckého výrobce oceli. Matka původem z konzervativních kruhů vstoupila do strany propagující rovnost pohlaví, přidružené ke straně PASOK.
Za studií na soukromé škole se Varufakis rozhodl "z estetických důvodů" psát své křestní jméno s jedním n namísto se dvěma. Když mu učitel dal za to špatnou známku, rozzlobilo ho to, ale pokračoval v psaní jména tak, jak sám chtěl, a píše ho tak dodnes.
V roce 1978 si na univerzitě v Essexu vybral ekonomii, kterou pokládal za stěžejní pro politický diskurz, i když ho víc bavila fyzika. Později přidal matematickou statistiku na Birminghamské univerzitě a udělal si doktorát z ekonomie.
Mezitím začal vyučovat ekonomii a ekonometrii na univerzitách v Essexu a ve Východní Anglii. V roce 1988 strávil rok na univerzitě v Cambridgi, v letech 1989-2000 vyučoval na univerzitě v Sydney. V roce 2000 se stal profesorem ekonomické teorie na Athénské univerzitě, od ledna 2013 přenášel na Texaské univerzitě v Austinu.
Turínská univerzita mu letos v lednu udělila čestnou profesuru za výjimečný příspěvek k porozumění globální ekonomické krizi.
Má řecké a australské občanství.
Od ledna 2004 do prosince 2006 pracoval Varufakis jako ekonomický poradce pro premiéra Georgea Papandreoua.
Varufakis si podle svých slov uvědomuje, že by někteří z představitelů euroskupiny ocenili, kdyby se s ním už při jednáních nemuseli potkat. Jeho "absence" by tak prý usnadnila premiéru Alexisi Tsiprasovi vyjednání dohody s eurozónou; premiér slíbil, že k dohodě dojde 48 hodin od referenda.
"Budu i nadále podporovat premiéra Tsiprase, nového ministra financí a naši vládu," uvedl Varufakis v prohlášení, ve kterém rovněž ocenil statečnost řeckých voličů. "Slavné OXI (Ne), které dali najevo demokratům na celém světě je jen začátek," dodal. Podle něj jde o hlas pro demokratickou Evropu odmítající eurozónu jako železnou klec. "A zvučné ANO pro společnou půdu prosperity a sociální spravedlnosti," soudí.
Nástupce? Muž s anglickou diskrétností
Po několikahodinovém jednání se Varufakisovým nástupcem stal hlavní vyjednavač Atén s mezinárodními věřiteli a náměstek ministra financí Euklidis Tsakalotos. Přísahu složil do rukou prezidenta Prokopise Pavlopulose dnes večer – ve stejnou chvíli, kdy o řeckém referendu jednali německá kancléřka a francouzský prezident.
Jeho jmenování se všeobecně předpokládalo vzhledem k tomu, že již přes dva měsíce vedl hlavní zátěž vyjednávání v eurozóně poté, co se této role vzdal kvůli jistým osobním rozporům jeho předchůdce Varufakis; ten také svého pobočníka do ministerského křesla doporučil premiéru Tsiprasovi.
Některá média Tsakalotose popsala jako "muže ve Varufakisově stínu", který si nepotrpí jako jeho předchůdce na světla ramp a Varufakisův temperament vyrovnává anglickou diskrétností získanou na univerzitě v Oxfordu a elitní střední škole v Etonu.
Narodil se v roce 1960 v Rotterdamu. Jeho manželkou je britská ekonomka Heather Gibsonová.
Velkou část života strávil v Británii, kde vystudoval politologii, filozofii a ekonomii na Oxfordské a Sussexské univerzitě a v roce 1989 dostal doktorát na Oxfordu.
Od října 2010 je Tsakalotos profesorem ekonomie na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách, předtím vyučoval od října 1994 ekonomii na Aténské univerzitě ekonomie a obchodu.
Členem současné vlády je od jejího vzniku v lednu 2015; dosud v ní zastával funkci náměstka ministra zahraničí pro mezinárodní ekonomické vztahy. Začátkem května převzal úlohu hlavního vyjednávače s věřiteli.
Ve vládní levicové straně SYRIZA zasedá v ústředním výboru; v této straně (do roku 2012 aliance) působí téměř deset let a bývá označován za "mozek její ekonomické politiky".
Je zastáncem setrvání Řecka v eurozóně, ale odmítá další tvrdá úsporná opatření, která by zamotávala zemi dále do dluhové spirály.
Letos v únoru v jednom z rozhovorů připomněl, že systémy s pevnými směnnými kurzy, jako je měnová unie, jsou vždy pod tlakem, když v nich existují regionální a sociální rozdílnosti. A dodal, že "v posledních šesti letech stále říkal, že eurozóna je ohrožena úspornou politikou".
Řecko podle něj není ekonomický loudal, prošlo dvěma dekádami neoliberální modernizace, než na něj dolehla světová finanční krize z roku 2008. Příčinu současných potíží Řecka však vidí i v "krizi demokracie" v eurozóně.
Opozice slíbila Tsiprasovi hájení
Snahu Tsiprasovy vlády o další vyjednávání dohody s věřiteli podpořil nejen Varufakisův odchod, ale i hlasy opozičních stran. S vládní Syrizou a jejími koaličními Nezávislými Řeky se dnes na úřadu vlády sešli šéfové stran To Potami, Nová demokracie a PASOK. Kabinet se podle nich má dál snažit vyjednat s věřiteli takovou dohodu, která by zahrnovala otázku udržitelnosti řeckého dluhu.
Podle předsedkyně socialistů z PASOK Fofi Gennimataové se straničtí lídři shodli, že výsledek referenda si nelze vykládat jako pokyn k roztržce s věřitelskými institucemi. Šéf opozičních proevropských liberálů z To Potami Stavros Theodorakis řekl, že se politici s výjimkou komunistů dohodli na "klidu zbraní", tedy že na sebe nebudou útočit v rámci stranických zájmů, a na určité době hájení pro Tsiprasovu vládu.
Z parlamentních stran nevydali prohlášení jen komunisté, neonacistický Zlatý úsvit k jednání přizván nebyl. První komentáře považují úmluvu za významný signál a posílení premiéra Tsiprase před jeho úterní cestou do Bruselu na summit euroskupiny. Někteří komentátoři soudí, že to může být i první krok k vládě národní jednoty, která by se pokusila krizi překonat.
