Od lodní mise NATO nelze čekat zázraky, je ale dobře, že Aliance ukáže sílu a rozhodnost. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Místopředseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit-NK Martin Lank se ale obává, aby NATO nakonec nedělalo jen pouhé taxikáře, když bude zachráněné uprchlíky dopravovat zpět do Turecka.
Aliance dosud tvrdila, že nemá mandát na to, aby se podílela na řešení migrační krize. Nyní budou mít její lodě pod kontrolou pašerácké cesty do Evropy. „Konečně se zapojilo NATO, jsem moc ráda. Asi od něj nečekáme žádné zázraky, ale je dobře, že přehodnotilo svůj postoj a že ukáže určitou sílu a rozhodnost a pomůže nám v komplikované situaci,“ konstatovala Válková.
Aliance bude hlavně sledovat
Místopředseda výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL) připomněl, že jde o iniciativu německé kancléřky a tureckého premiéra, k nimž se poté připojilo i Řecko. „Už kombinace těchto tří státu je dobrý příslib. Na druhou stranu je třeba říct, že NATO nebude dělat nic jiného než odposlechy, informace a monitorování, nebude zasahovat,“ upozornil Gabal s tím, že tlak na pašeráky lidí se každopádně zvýší.
V případě, že se nějaká loď začne potápět, NATO uprchlíky zachrání, ale následně je odveze zpět do Turecka. „NATO bude přispívat také monitorováním syrsko-turecké hranice,“ podotkl Gabal. To je důležité právě nyní, kdy ofenziva syrské armády a Rusů u Aleppa vyhnala z domovů desetitisíce lidí.
Podle Gabala je navíc EU vyčerpaná tím, jak neustále řeší krizi na summitech. „NATO je mnohem organizovanější,“ míní poslanec. „Evropská unie nemá vojenské nástroje, museli bychom do toho vkládat svoji vlastní kapacitu. Nemáme námořnictvo. Satelity a odposlouchávací zařízení – to je vše kapacita NATO,“ podotkl Gabal.
Podle Lanka se NATO zapojilo do řešení krize až nyní, jelikož počty uprchlíků stále rostou a Frontex (agentura na ochranu vnějších hranic) situaci nezvládá. Lank se ale obává, aby se z lodí NATO nestaly taxi. „Pokud nebudou pašerácké čluny potápěny, tak se tam nic moc zásadního nezmění,“ míní Lank.
Válková připomněla, že Frontex by se měl do budoucna přeměnit na evropskou pohraniční stráž a dostat víc lidí a peněz. „Představitelé EU se musí konečně dohodnout na tom, že takto masivní příliv migrantů vyžaduje i masivní zrychlení procesů a transformaci dosavadních orgánů, které nyní nestačí,“ poznamenala exministryně.
Turecko má dostat tři miliardy eur na uprchlickou krizi. Turecký prezident Erdogan ale žádá víc – jinak prý otevře běžencům brány do Evropy. „Vnímala jsem to spíš jako vyjednávání než jako vydírání, záleží na tom, jak druhá strana bude takzvaně pevná v kramflecích. Je třeba počkat a mít důkazy, že první miliarda byla efektivně vynaložená,“ konstatovala Válková.
Od začátku roku dorazilo do Řecka po moři téměř 75 tisíc migrantů, uvedla organizace OSN. Celkem 45 procent z nich jsou Syřané. Více než čtyři sta lidí cestu nepřežilo. Uprchlíci nejčastěji míří na řecký ostrov Lesbos, který se nachází poblíž tureckého pobřeží.
