Londýn - Vědci našli v Uruguayi lebku největšího dosud známého hlodavce a z jejích rozměrů odvodili, že tento býložravec mohl mít rozměry dnešních býků a musel vážit nejméně tunu. Tři metry dlouhé zvíře žilo v jihoamerických zátokách a lesích před dvěma až čtyřmi miliony let, napsal dnes server BBC.
Savec popsaný v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B musel vážit až patnáctkrát více než největší hlodavci naší doby. Žil v prostředí, v němž se pohybovali také masožraví ptáci a kočky s mimořádně ostrými zuby. Spoluautor zprávy Rudemar Ernesto Blanco z montevidejského fyzikálního ústavu řekl, že jste-li v této konstelaci hlodavcem, což znamená, že nejste zrovna nejlepší běžec, pak vám nezbude, než s dravci bojovat. Velikost těla mohla být jednou z forem sebeobrany.
Lebku dlouhou půl metru objevil amatérský paleontolog v kameni na pobřeží Río de la Plata na jihu Uruguaye. Jeho nález ležel v montevidejském muzeu dějin přírody tři roky, než vědci zjistili, že jde o dosud neznámý živočišný druh, kterému dali jméno Josephoartigasia monesi.
V lebce se zachovaly mohutné řezáky, které velikostí přesahují zuby jakéhokoli známého hlodavce. Odborníci soudí, že je možná zvíře využívalo k hlodání stromů podobně, jak to dělají dnešní bobři. „Další možnost je, že to byly zbraně používané v boji,“ řekl Blanco.
Rekonstrukce pravděpodobné velikosti těla vědeckému týmu trvala rok a hlavní metodou bylo srovnávání s kostrou žijících jihoamerických hlodavců. Většina z nich neváží ani kilogram, ale existují mezi nimi výjimky, jako jsou šedesátikilogramové kapybary a zřejmě nejbližší příbuzný nově objeveného druhu pakarana. Díky srovnání s těmito živočichy došli vědci k závěru, že jejich pravěký předek vážil nejméně tunu a že od špičky nosu po konec pahýlovitého ocasu měřil kolem tří metrů.
