V Sýrii začíná platit chatrný klid zbraní, v Aleppu prý dál útočí vládní síly

Jen během první hodiny, kdy v Sýrii platí nový klid zbraní, bylo hlášeno vládní ostřelování ve městech Aleppo a Dará. Informoval o tom na Twitteru zpravodaj ČT Jakub Szántó. Příměří vyjednaly USA a Rusko. Podle syrské armády má trvat týden. Vlivná skupina Ahrár aš-Šám ho ale odmítá – nelíbí se jí zákaz spolupráce s radikální Frontou dobytí Sýrie. Další opoziční skupiny žádají záruky.

V Dará na jihu země došlo podle informací z povstalecké části města k porušení příměří vládním dělostřelectvem. Podobně tomu bylo i v Aleppu. „Vládní vrtulník měl svrhnout na povstaleckou část jednu z nechvalně proslulých barelových bomb,“ konstatoval Szántó.

V hustě obydlených částech západní Sýrie je ale zřejmě skutečně klid. Také americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že podle prvotních zpráv se násilnosti snížily. Konečné závěry je ale podle něj zatím předčasné vynášet.

Týdenním příměřím se podle prohlášení armády bude řídit jak syrská vláda, tak i její spojenci Rusko a Írán. Povstalci ale mají pochybnosti. Syrská svobodná armáda kupříkladu sdělila, že chce spolupracovat, ale obává se, aby z klidu zbraní nakonec neměl zisk Damašek.

Znepokojení vyjadřují rebelové nad tím, že dohoda postrádá záruky, monitorovací mechanismy nebo sankce za porušení. Výhrady mají také vůči doložce v dohodě, podle níž se zákaz letů bude na syrská vládní letadla vztahovat až devět dnů poté, co příměří vstoupí v platnost.

„Chceme vědět, jaké jsou záruky. Doufáme, že nějaké jsou, a požadujeme je zejména od Spojených států, jež jsou stranou, která vyjednala příměří,“ řekl mluvčí opoziční vyjednávací komise (HNC) Sálim Muslát. HNC byla účastníkem ženevských mírových rozhovorů, které byly nepřímé, a kontakty mezi zástupci vlády a opozice zprostředkovávala OSN.

Ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov
Zdroj: Reuters

Rusko-americká dohoda předjímá, že USA přimějí skupiny, jež Washington považuje za legitimní oponenty Damašku, aby se jasně vymezily vůči teroristickým skupinám, které na mnoha místech operují v těsné blízkosti opozice.

Na místě je cynismus i opatrnost kvůli tomu, že všechny předchozí pokusy nevyšly, ať už nejnadějnější příměří v aleppské oblasti, nebo v mnoha oblastech na západě Sýrie v únoru, které nakonec po několika týdnech zkrachovalo. Tentokrát jde ale o nejambicióznější plán obou velmocí.
Jakub Szántó
Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Pokud příměří vydrží stanovený počet dní, měly by Rusko a USA začít připravovat koordinované akce proti skupinám, jež obě země považují za teroristické. Vzniká kvůli tomu nové středisko.

Damašek ale k teroristům řadí i skupiny chráněné Spojenými státy a Rusko je hlavní spojenec syrského režimu. Syrský prezident Asad několik hodin před začátkem příměří řekl, že jeho vláda je odhodlána vybojovat na teroristech celé území Sýrie.

Příměří se netýká teroristů

Dohoda o příměří se nevztahuje na teroristy. Spojené státy varovaly skupiny, jež Washington považuje za legitimní odpůrce Damašku, že pokud budou nadále spolupracovat s frontou An-Nusra, musejí počítat s následky.

Analytici však upozornili, že fronta je dobře organizovaná a vyzbrojená a pro povstalce je cenným spojencem v boji proti syrské armádě. „Je to jednoduché, rusko-americká dohoda chce zničit ty, kdo chrání Syřany. Dohody a jednání, které neberou v potaz lidi bojující v terénu, jsou zbytečné,“ napsal na Twitteru mluvčí Fronty dobytí Sýrie Mustafá Muhammad.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Rusko-americká dohoda promění všechny oběti a výsledky našeho lidu, který se zvedl k odporu, v dým. Poslouží jen k posílení režimu a revoluce se ocitne ve vojenském obležení,“ prohlásil zástupce velitele Ahrár aš-Šám Alí Umar. Zcela odmítl tu část dohody, podle níž má Washington přesvědčit chráněné oponenty k oddělení se od Fronty dobytí Sýrie.

Ahrár aš-Šám patřila k účastníkům ženevských mírových rozhovorů, i když Rusko to opakovaně kritizovalo. Skupina má až 20 tisíc bojovníků a po Syrské svobodné armádě je považována za druhou nejsilnější bojující opoziční sílu proti syrské armádě. USA ji k teroristickým formacím neřadí.

Obležené oblasti by se měly dočkat zásob

Dohoda se považuje za možnost ulevit civilistům a dopravit humanitární zásoby do obležených míst, zejména ve městě Aleppo. Měla by také zrychlit postup proti radikálům a připravit půdu pro politické řešení konfliktu.

Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov v pondělí řekl, že by mírové rozhovory mohly být obnoveny v říjnu. „Myslím, že na samém začátku října by mohl (zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan) de Mistura pozvat všechny strany,“ řekl Bogdanov. De Mistura organizoval předchozí kola mírových rozhovorů, které ale nepřinesly žádné řešení. Opozice v jednání odmítla pokračovat, když syrská armáda obnovila útoky v době, kdy mělo platit příměří dojednané v únoru.

Dohodu o příměří uvítalo mnoho západních států a schválila ji syrská vláda. Její spojenci – Hizballáh a také Írán – ji rovněž podporují. „Spojenci Sýrie se plně zavazují respektovat rozhodnutí vůdců, vlády a syrských bezpečnostních i politických sil,“ sdělil Hizballáh v prohlášení. Íránské ministerstvo zahraničí rusko-americkou dohodu uvítalo a vyzvalo k vytvoření systému, který zajistí dodržování klidu zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
před 2 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 20 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 22 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 31 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...