V Súdánu vězněný Petr Jašek se vrátil do Česka. Přivezla ho delegace s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), který o jeho propuštění v Chartúmu vyjednával. Letadlo s nimi přistálo těsně před půlnocí na kbelském letišti v Praze. Součástí dohody o propuštění bylo podle Zaorálka obnovení česko-súdánských vztahů. Jašek byl koncem ledna v Súdánu odsouzen k mnohaletému vězení za protistátní činnost. Po příletu uvedl, že ve vězení zažil bití a ponižování.
„Potom, co byl pan Jašek zadržen, tak jsme přerušili všechna jednání se Súdánem. A součástí té finální dohody bylo to, že pokud dojde k propuštění pana Jaška, bude provedeno něco jako restart súdánsko-českých vztahů,“ uvedl po příletu Zaorálek.
„To znamená, že se vrátíme k tomu, co jsme zamýšleli v oblasti ekonomické spolupráce, spolupráce v boji s terorismem, spolupráce v otázkách migrace,“ doplnil šéf diplomacie s tím, že v těchto oblastech obě země spolupracovaly už před Jaškovým zadržením.
Jašek: Ve vězení mě ponižovali a bili
Jašek v súdánských vězeních strávil 14,5 měsíce. Podle svých slov zažil bití od spoluvězňů z řad islamistů, z nichž jeden údajně patřil k ochrance Usámy bin Ládina. „Mě jako křesťana ponižovali, pak to přerostlo v bití, mučení a psychické ponižování,“ popsal.
„Jinde zase čtyřicet lidí nacpaných do malé cely, možnost jít na záchod jen dvakrát denně, nebo mučení křesťanů.“ Tyhle zážitky si teď chce Petr Jašek srovnat v hlavě stranou od veřejnosti.
Jašek držel osm dní hladovku kvůli tomu, že mu zpočátku nebyl umožněn kontakt ani s rodinou, ani s českým zastupitelským úřadem. Nakažlivé nemoci se mu vyhnuly, ale i když vypadal vitálně, chce se nyní podrobit lékařskému vyšetření.
Jašek uvedl, že prošel pěti súdánskými věznicemi. Ocitl se i na samotce zvané lednička, kde prý na něj dozorci záměrně pouštěli studený vzduch. K nejhorším ale podle něho patřil pobyt s desítkami dalších vězňů v nevelké policejní cele.
Jašek si stěžoval na nevyhovující hygienické podmínky. „Skoro stovka lidí chodila na jeden záchod, kde nebyla voda. To jsou podmínky, které nese člověk těžko,“ uvedl.
Nejhorší situace nastala, když byl čtyři měsíce v policejní cele. „V místnosti zhruba čtyři a půl krát pět a půl metru nás někdy bylo i čtyřicet. Na noc nás tam jednou bylo asi třicet tři, nebylo možno se ani pořádně pohnout, ani si najít místo buď k sezení, nebo k stání, možná jenom dřepět. I když to nebylo povoleno, tak tam deset, dvanáct lidí kouřilo, takže když vypnuli proud, což se stávalo alespoň dvakrát do týdne, tak tam bylo úplně nedýchatelno,“ uvedl.
Súdán odsoudil Jaška mimo jiné za špionáž
Zaorálek se vydal do Súdánu vyjednávat o Jaškově propuštění poté, co byl Čech podle ministerstva zahraničí v lednu odsouzen k dvaceti letům vězení. Agentura AFP s odkazem na Jaškova advokáta uvádí 24 let. Podle české diplomacie bylo odsouzení českého občana neodůvodněné. Pro Zaorálka bylo Jaškovo propuštění prioritou.
„Prezident Umar Bašír udělil milost českému občanu Jaškovi a nařídil jeho okamžité propuštění,“ prohlásil šéf súdánské diplomacie Ibrahím Ghándúr na tiskové konferenci v Chartúmu.
Jašek byl v Súdánu zadržen v prosinci 2015. Podle české diplomacie byl na misionářské výpravě a jeho cílem bylo pomáhat místním křesťanům. Súdánské úřady proti Jaškovi a třem Afričanům vznesly obvinění ze sedmi přečinů, mezi nimiž byla také činnost proti státu, špionáž a vyzvědačství. Vinným Jaška uznaly ve všech bodech.
Organizace Release International k případu už dříve uvedla, že Jašek a další tři lidé byli stíháni za financování protivládních hnutí v Dárfúru a v Jižním Kordofánu. Ve skutečnosti ale podle ní tito lidé pouze chtěli pomoci studentovi z Dárfúru, který utrpěl popáleniny při demonstraci. Jašek podle obhájců lidských práv předal v Súdánu příspěvek pět tisíc dolarů určený na léčbu studenta.
Do Jaškova případu se zapojily i orgány Evropské unie, které pravidelně kritizují porušování lidských práv a násilí proti menšinám v Súdánu.
