Nairobi - Somálská opozice už po pár hodinách odmítla čerstvě uzavřenou mírovou dohodu s prozatímní vládou. Úmluvu předtím pracně vyjednali prostředníci z OSN v Džibuti. Ozbrojené skupiny, které v zemi operují, s ní ale rovnou nesouhlasily.
V Somálsku trvalo příměří pouze několik hodin
Naděje na příměří tak v Somálsku padá a vládě zůstanou k dispozici vojáci ze sousední Etiopie, kteří jí pomáhají bojovat s islámskými separatisty. „Není to mírová dohoda, ale past,“ řekl vůdce islamistů šajch Hassan Dáhir Aweys. Dodal, že i nadále chtějí Somálcům dodávat odvahu v boji s nepřáteli.
Podle Aweyse je nutným předpokladem jakékoli právoplatné dohody to, že území Somálska opustí veškeré zahraniční vojenské jednotky. Přechodná somálská vláda začátkem loňského roku povolala do země spojence z Etiopie, s jejichž pomocí se jí podařilo z Mogadiša vyhnat milice Svazu islámských soudů, které chtěly v zemi zavést islámské právo šaría.
Jednání v Džibutsku se zúčastnila poměrně umírněná opoziční strana
Spojenectví pro znovuosvobození Somálska, i ta však trvá na tom, že
předpokladem míru je úplné stažení etiopských vojáků ze Somálska. Radikální islamisté vyjednávání za účasti OSN odmítli.
Somálsko nemá funkční vládu od roku 1991, kdy povstalecké klany svrhly prezidenta Mohammeda Siada Barreho, jenž vládl zemi od roku 1969. Poté začaly klany bojovat mezi sebou. Nynější prozatímní vláda je od roku 1991 čtrnáctým pokusem o obnovení centrální vlády v Somálsku, avšak v práci jí brání především občanská válka.