Zatímco Řecko hlásí letos v létě výrazný pokles příchozích migrantů, Itálie se potýká s nárůstem. V severoitalských městech se hromadí uprchlíci, kteří se nemohou dostat dál do Evropy. Nejkritičtější je situace na švýcarském a francouzském pomezí. Sousední státy hraniční přechody kontrolují a běžence vrací. Starosta Milána žádá vládu o pomoc.
Jednou z přestupních stanic, která se pro běžence stala dočasným nechtěným domovem, je severoitalské Como. Švýcarsko je odtamtud na dohled, tamní policie ale běžence nekompromisně vrací. Před nádražím tak přebývá asi pět set lidí.
„Všechno to jsou lidé z oblasti Afrického rohu. Jednomu se povedlo dostat se přes švýcarskou hranici a teď to tady koluje,“ uvedl ředitel charity ve městě Como Roberto Bernasconi.
Starosta Milána se obrátil na ministerstvo
Italské úřady nápor nezvládají a ubytovací kapacity nestačí. O migranty se tak starají dobrovolníci a charity. I tam ale místa docházejí. V Miláně je bez přístřeší více než 3000 lidí. „Už nemůžeme dál. Žádám ministerstvo vnitra, aby něco dělalo,“ uvedl starosta Milána Giuseppe Sala. Milán zvažuje i zřízení stanového městečka.
Bezradnost ale panuje i ve vládě. Kabinet chce problém řešit na evropské úrovni. Kvůli neprůchozí balkánské trase je Itálie opět pod tlakem, jen v červenci připlulo do země 25 tisíc migrantů.
Frustrace z uzavřených hranic je znát také ve Ventimiglii na italsko-francouzské hranici. Úřady odtud začaly přemisťovat běžence do zařízení na jih země. Migranti je ale při první příležitosti opouštějí a míří zase na sever. „Věříme, že s příchodem zimy ty počty zase klesnou. Teď v létě se ale situace nezlepší,“ říká Fiammetta Cogliolová z Červeného kříže.
Do Itálie připlouvají zejména uprchlíci z Afriky. Největší podíl tvoří obyvatelé Nigérie a Eritreje.
