V Rakousku začaly platit nové přijímací kvóty a Vídeň už připravuje další

Sotva vstoupilo v platnost rakouské nařízení omezující počet přijatých žádostí o azyl na hranicích na maximálně 80 denně, začala Vídeň hovořit o dalším snížení stropu. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová agentuře APA řekla, že nyní stanovená mez nebude natrvalo stačit a bude se muset po dohodě se sousedními zeměmi dál snižovat.

„V dalším sledu budeme muset denní horní limity dál snížit,“ upozornila ministryně. Bude to ale podle ní činěno strukturovaně a po dohodě se sousedními státy. Nyní jde v první řadě o to, aby nebyly hromaděním uprchlíků přetíženy balkánské státy.

„Nesmíme pracovat proti sobě, nýbrž musíme za brzdu zatáhnout společně,“ řekla politička. Důležité prý je, aby každá země podél balkánské trasy postupovala na svých hranicích restriktivněji.

Stojíme dál za Merkelovou, ujišťuje rakouská ministryně

Miklová-Leitnerová přitom německé televizní stanici ZDF řekla, že i ona si přeje celoevropské řešení a že Vídeň stojí za německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Rakousko ale nemůže na evropské řešení čekat, a proto spoléhá na národní opatření. Ta podle ní „udávají tempo“.

Od osmi hodin ráno Rakousko na svých hranicích přijímá nanejvýš 80 žádostí o azyl denně a vpouští na své území maximálně 3200 migrantů, kteří chtějí alpskou republiku využít jako tranzitní zemi na cestě do jiných cílových zemí. Vzhledem k výraznému oslabení přílivu migrantů během zimního období tyto kvóty alespoň prozatím nebudou vyčerpány.

  • Letos hodlá Rakousko přijmout nanejvýš 37 500 nových žadatelů o azyl. Loni jich zaregistrovalo 90 000, což je více než jedno procento rakouské populace.
Uprchlíci na přechodu Spielfeld
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Rakouská vláda tento týden hájila zavedení národních kvót neschopností Evropské unie trvale přibrzdit příliv migrantů a prosadit trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků, jak ho prosazuje zejména Německo.

Rakouská opatření ostře kritizoval eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos, podle něhož jsou jednoznačně v rozporu s unijním právem. Rakousko na svém rozhodnutí trvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 11 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...