Vatikán - Ve Vatikánu by mohlo dojít k zásadnímu obratu ve vztahu k ženám, které by mohly začít sloužit u švýcarské gardy. Naznačil to velitel této nejmenší armády na světě Daniel Anring. Takový krok by ukončil zákaz trvající pět set let a znamenal by významný odklon od tradice a změnu v pohledu na budoucnost gardy. Dodnes mohli v těchto elitních jednotkách sloužit pouze mladí katoličtí vojáci ze švýcarské armády.
Předchůdci Daniela Anringa byli jednoznačně proti tomu, aby mohly ženy v gardě sloužit. Jako jedna z hlavních překážek byl uváděn nevyhovující a omezený prostor kasáren. Podle Daniela Anringa by se ale dal tento problém vyřešit.
Švýcarská garda byla založena v roce 1506. Skupina zhruba 150 švýcarských žoldáků tehdy přišla do Říma, aby sloužila papeži Juliu II., který byl znám jako „válečný papež“. Švýcarská garda bylo tehdy označení pro švýcarské námezdné vojáky, kteří sloužili jako osobní nebo čestná stráž na evropských dvorech. V současnosti existuje pouze papežská švýcarská garda ve Vatikánu.
Halapartnu či bojovou sekeru doplňují moderní střelné zbraně
Dnes má garda přibližně 110 vojáků a její funkce je spíše ceremoniální. Je ale zodpovědná za ochranu Apoštolského paláce, vstupu do Vatikánu a osobní bezpečnost papeže. Členové musí být švýcarští občané a katolíci s ukončeným výcvikem u švýcarské armády. Musí mít věk mezi 19 a 30 lety a alespoň středoškolské vzdělání. Bohatě zdobenou pruhovanou uniformu doplňují často středověké zbraně, halapartna, kopí a bojová sekera. Mimo tradiční zbraně mají gardisté k dispozici i moderní střelné zbraně. Oficiálním jazykem gardy je němčina a italština.
