V Mnichově stojí před soudem jeden z posledních válečných zločinců

Mnichov - Jeden z posledních soudů s nacistickým válečným zločincem se v těchto dnech koná v bavorském Mnichově. Devadesátiletý Josef Scheungraber před 64 lety údajně nařídil brutální masakr 14 civilistů v italském Falzano di Cortona, nedaleko toskánského Arezza. Italský vojenský soud ho před dvěma lety v nepřítomnosti odsoudil na doživotí, Německo ho ale nevydalo. Sám Scheungraber vinu popírá.

„I po tak dlouhé době chceme znát pravdu o tom, co se ve Falzanu stalo. Příbuzní obětí žádají spravedlnost,“ říká právní zástupkyně pozůstalých Gabriele Heineckeová.

Obžaloba tvrdí, že jako pětadvacetiletý poručík německého wehrmachtu nařídil Scheungraber 27. července 1944 zastřelit čtyři lidi jako odvetu za zabití dvou německých horských myslivců. Pak nechal nahnat dalších jedenáct civilistů do stodoly, kterou vojáci následně vyhodili do vzduchu. Výbuch přežil jen patnáctiletý chlapec - dnes 79letý Gino Masetti. Před explozí ho uchránil velký trám, který udržel i padající trosky. Masetti vylíčil soudu okolnosti masakru a některé podrobnosti, Scheungrabera ale jednoznačně jako pachatele neidentifikoval. „Byl jsem tehdy ještě dítě. Třásl jsem se hrůzou!“ vzpomíná Gino Masetti.

Scheungraberova obhajoba namítá, že obžaloba nemá žádné svědky, kteří by jeho mandanta u tehdejšího masakru viděli. Scheungraber podle svých obhájců tou dobou dohlížel na rekonstrukci mostu zničeného partyzány a na místě vraždy nikdy nebyl. O činu, ze kterého je viněn, prý ani dlouho nevěděl.

Svědci masakru si na podrobnosti už nevzpomínají

Důkazy jsou proti obžalovanému nicméně chabé. Soud má v ruce jen jedno dobové foto Scheungrabera a nepřesné výpovědi svědků. Proti spravedlivému rozsudku pracuje i čas, svědci i obžalovaný zestárli od té doby o několik desítek let a jsou již v úctyhodném věku.

Případ vyvolal velkou odezvu u německé veřejnosti i v zahraničí. Pozornost mu věnují i média, která se ptají, proč justice čekala na řešení tohoto zločinu tolik let.

Scheungraber po válce poklidně žil v bavorském Ottobrunnu. Zasedal tam v městské radě a účastnil se akcí válečných veteránů. Dnes chodí o berlích a téměř neslyší. Podle německého práva mu hrozí i doživotí, ale berlínská zpravodajka ČT Hana Scharffová připomíná, že takto vysoký trest neuvalily německé soudy ani na nacisty, u nichž byla vina jednoznačně prokázána.

  • Svědek masakru ve Falzanu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/453/45260.jpg
  • Mapa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/453/45261.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...