Biškek - Ozbrojené střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky na jihu Kyrgyzstánu si vyžádaly nejméně 120 mrtvých a na 1 600 zraněných. Počet obětí ale může být i mnohonásobně vyšší, šéf uzbecké komunity mluví o nejméně dvou stovkách zabitých. Jde o nejhorší etnické násilí v Kyrgyzstánu za posledních dvacet let. Noc na dnešek byla sice o něco klidnější než noc předchozí, dopoledne ale ozbrojené střety pokračovaly. Uzbekistán se dnes také rozhodl uzavřít hranice s Kyrgyzstánem, odkud do země proudí tisíce uprchlíků. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun posílá do země zvláštního emisara, k podobnému kroku sáhla také Evropská unie.
Nepokoje přivedly zemi na pokraj občanské války. Z centra nepokojů Oše prchají desetitisíce Uzbeků, hlavně starci, ženy a děti. Míří do sousedního Uzbekistánu, jehož hranice je od Oše asi jen pět kilometrů vzdálená. Mladí Uzbekové prý zůstávají, aby chránili svůj majetek. Uzbecké úřady dnes oznámily, že v Andižanské oblasti při hranicích s Kyrgyzstánem je na 80 tisíc uprchlíků z Uzbekistánu. Do toho se prý počítají jen dospělé osoby. Mezi uprchlíky jsou další tisíce dětí. Uzbecká komunita v Kyrgyzstánu uvádí, že na hranicích se tísní kolem 100 tisíc uprchlíků.
Uzbekistán dnes rozhodl, že uzavře své hranice pro uzbecké uprchlíky z Kyrgyzstánu. Zároveň se obrátil na mezinárodní společenství s výzvou o poskytnutí humanitární pomoci pro 45 tisíc dospělých Uzbeků a tisíce jejich dětí, které už přijal.
Na jihu Kyrgyzstánu pokračuje rabování a žhářství. Skupiny mladých lidí kradou vše, od potravin až po televizory. Na ulicích není policie moc vidět, i když prozatímní vláda tvrdí, že většinu důležitých míst v Oši má pod kontrolou. V džalalabadské oblasti, kam se nepokoje z Oše rozšířily, byl zatčen jeden z organizátorů násilností. Jde prý o známého místního politika, jehož identitu úřady kvůli vyšetřování tají. Celá oblast platí za baštu svrženého prezidenta Bakijeva, jehož stoupenci mezi Kyrgyzy novou prozatímní vládu neuznávají, zatímco místní Uzbekové ji údajně podporují.
Kyrgyzská prozatímní vláda přiznává, že potřebuje pomoc zvenčí. Spojené státy slíbily letecké dodávky humanitárních zásob. Moskva s pomocí příliš nespěchala. Do země už ale vyslala nejméně 150 výsadkářů. Ti chrání zatím ruské vojenské objekty, Kreml ale nevyloučil, že mohou do situace vojensky zasáhnout.
