Teherán - V Íránu dnes začínají prezidentské volby, lidé v nich zvolí jednoho ze čtyř kandidátů, který by měl určit další směřování země. Celý svět pozorně sleduje, zda téměř sedmdesátimilionová islámská teokracie zmírní svou vyostřenou rétoriku a otevře se dialogu se západním světem v otázce svého jaderného programu, nebo zda bude pokračovat v dosavadním konfrontačním kurzu.
Kandidátem, který obhajuje prezidentské křeslo, je ultrakonzervativní Mahmúd Ahmadínežád. Ve volbách před čtyřmi lety ho k vítězství vynesly hlasy druhé generace islámských revolucionářů. Kontroverzního politika otevřeně podporuje nejvýše postavená osobnost íránského státu, duchovní a politický vůdce islámské revoluce ajatolláh Chameneí. To samo o sobě znamená hodně. Ahmadínežádova kampaň se soustředí na konzervativní muslimské skupiny, největší podporu má na venkově a v chudých městských částech, kde je silnější vliv islámu. Chudí navíc důvěřují jeho příslibům na spravedlivější rozdělení zisků z ropného bohatství země.
Největším rizikem pro Ahmadínežáda je špatná hospodářská kondice Íránu, která je mu přičítána. Země se potýká se skoro třicetiprocentní inflací, dvojcifernou nezaměstnaností, zvyšováním cen a s rostoucím zadlužením země. Kritizován je i za umlčování opozice, včetně médií a v neposlední řadě za zavádění tiskových soudů, které stíhají kritické novináře.
„Jak indická, tak japonská i čínská média se vyjádřila, že Mahmúd Ahmadínežád vyhraje už v prvním kole. Naopak Mír Hosejn Músáví je člověk, který v době 80. let, kdy se skoro deset let válčilo mezi Íránem a Irákem, dokázal ukočírovat íránskou ekonomiku. Rovněž donutil Spojené státy, aby posílaly zbraně i do Íránu,“ podotkl publicista a komentátor Jan Petránek.
Favoritem mezi opozičními kandidáty je Músáví
Největším favoritem z řad opozice je kandidát reformního křídla Mír Hosejn Músáví. Jako předseda vlády v 80. letech během irácko-íránského konfliktu dokázal uchránit íránskou ekonomiku před úplným kolapsem a podle komentátorů má nejlepší předpoklady vyvést zemi z ekonomické krize. Jeho vítězství by uvítaly i západní velmoci, neboť je otevřený myšlence jednání o kontroverzním íránském jaderném programu a navíc je připraven na íránskou scénu nastolit otázku lidských práv nebo svobody tisku.
Menší šance jsou přisuzovány zbylým dvěma uchazečům, bývalému dvojnásobnému předsedovi parlamentu Mahdímu Karrúbímu z řad reformistů a Mohsenovu Rezáímu z konzervativních kruhů. Oba sítem výběru prezidentských kandidátů prošli už v minulosti, ale neuspěli.
Ženy mohou rozhodnout
Významnou roli v dnešních volbách sehrají íránské ženy. Voličky by totiž mohly celé volby rozhodnout a kandidáti si to uvědomují, proto svou kampaň mířili i na ně. Opozice slibuje ženám lepší postavení ve společnosti a na to spousta z nich slyší. Své voličky má ale i současný prezident Ahmadínežád, podporují ho hlavně ženy z řad chudých náboženských rodin.
Tradiční baštou islámského konzervatismu je poutní město Komm, je zde přes 20 náboženských škol. Minulý týden tady dokonce někdo zapálil volební štáb reformního prezidentského kandidáta Músávího. I tady se ale najdou liberálové, a to i mezi nejvyššími duchovními. Jedním z nich je ajatolláh Sáneí, podstatu islámské revoluce nezpochybňuje. Ostře ale kritizuje současnou vládu a patří mezi přední bojovníky za lidská práva a za svobody žen.
„Islám nošení zahalujícího závoje nepřikazuje. V Íránu je to povinné, protože to přikazuje zákon přijatý v parlamentu. Není to náboženská, ale občanská povinnost,“ vysvětluje svůj postoj Sáneí.
Mahmúd Ahmadínežád
- narozen v Garmsáru 28. října 1956
- kandidát konzervativců - prezidentem od roku 2005, do té doby byl primátorem Teheránu
- kritizován za mizerné hospodářské výsledky (třicetiprocentní inflace, zvyšování cen, rostoucí schodek v rozpočtu), umlčování opozice včetně médií a za zavádění tiskových soudů, které stíhají kritické novináře
- zastánce íránského jaderného programu, kterého se podle svých slov nikdy nevzdá
- popírá existenci holokaustu a práva státu Izrael
Mír Hosejn Músáví
- narozen 29. září 1941, vystudoval architekturu
- kandidát reformního křídla
- byl íránským premiérem v letech 1981-1989, kdy dokázal během irácko-íránské války uchránit ekonomiku před úplným kolapsem
- v letech 1989 až 1997 působil jako poradce prezidenta Rafsandžáního
- obhajuje širší liberalizaci jako lék na vyřešení
problémů v čele s vysokou inflací a nezaměstnaností - chce propustit disidenty z vězení a zlepšit postavení žen ve společnosti
- zastává v zahraniční politice smířlivý tón k Západu
- má podporu bývalého reformního prezidenta Muhammada Chátamího
Mahdí Karrúbí
- narozen 1937
- dvojnásobný předseda parlamentu v letech 1990-1992 a 2000-2004
- jako jediný z prezidentských kandidátů se otevřeně hlásí k reformátorům
- o prezidentskou funkci se ucházel již před čtyřmi lety
- hospodářský program postavil na tom, že chce každému plnoletému Íránci věnovat podíl na výdělcích z těžby a prodeje íránské ropy
- razantně se zasazuje o zlepšení lidských práv včetně společenského postavení žen
- chce být vstřícnější v zahraniční politice, aby do Íránu přilákal investice
- jaderná politika je podle něj plně v kompetenci duchovního vůdce ajatolláha Chameneího
Mohsen Rezáí
- narozen 1954
- s Ahmadínežádem kandidátem z konzervativních řad
- spoluzakladatel a velitel revolučních gard v letech 1980-1988
- o prezidentskou funkci se ucházel už v minulých volbách, před prvním kolem však odstoupil
- k jeho hlavním prioritám patří vyřešení špatné hospodářské situace navrhuje zvětšit podíl soukromého sektoru místo státem řízeného hospodářství
- slíbil pokračovat v ideologickém kurzu nastoleném nynější hlavou státu
- v případě svého zvolení by vztahy k USA zlepšoval postupně a je ochoten pokračovat v jednáních o íránském jaderném programu
- v Íránu navrhuje zřídit mezinárodní pracoviště na obohacování uranu, což by podle něj mělo vést k vyřešení stávající krize
- Argentina ho podezřívá z podílu na přípravě bombového útoku v židovském charitativním centru v Buenos Aires v roce 1994
