V Idomeni se rozšířila informace o možné cestě do Německa. Byla falešná

Řecké úřady zahájily evakuaci uprchlického tábořiště Idomeni na řecko-makedonské hranici převozem asi 400 migrantů do oficiálních přistěhovaleckých center. Lidé odjeli v pátek dobrovolně osmi autobusy, další desítka vozů byla pro obyvatele provizorního tábora přistavena v sobotu. Mezi uprchlíky se rozšířila falešná informace, že Německo přislíbilo přijmout z Idomeni tisíce lidí a možná se tak otevře hranice s Makedonií. Zpráva, kterou podle řeckých úřadů rozšířili aktivisté, prý způsobila v táboře pozdvižení.

Premiér německé spolkové země Durynsko Bodo Ramelow vzkázal, že je připraven přijmout 1000 až 2000 uprchlíků, kteří uvízli v Idomeni a potřebují naléhavou pomoc. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel řekl, že jeho země chce přispět k „evropskému řešení“ založenému i na přerozdělení migrantů v EU. Upřesnil, že sedm z deseti přistěhovaleckých center v Durynsku je nyní prázdných.

V Idomeni se během dne rozšířila falešná informace, že Německo přislíbilo přijmout z tábora tisíce běženců, a že se proto brzy znovu otevře hranice s Makedonií.

Podle agentury DPA vyvolala tato zpráva mezi lidmi značné pozdvižení. Zda si uprchlíci mylně vyložili právě prohlášení premiéra Ramelowa, není jasné. Podle řeckých médií falešnou informaci úmyslně rozšířili aktivisté podporující imigranty.

3 minuty
Mnoho německých ubytoven pro migranty zeje prázdnotou
Zdroj: ČT24

Německo loni otevřelo své hranice více než milionu migrantů. Kancléřka Angela Merkelová z humanitárních pohnutek rozhodla začátkem září přijmout všechny běžence zablokované v Maďarsku. Od té doby ale Německo přijalo či v rámci EU podpořilo některá opatření ke zpomalení přílivu migrantů a Merkelová na vnitropolitické scéně za svůj přístup k imigrační problematice čelí silné kritice.

obrázek
Zdroj: ČT24

Situace v Idomeni je neúnosná

S odchodem z tábořiště souhlasí hlavně rodiny s dětmi, pro které jsou špatné hygienické i další podmínky v Idomeni již nesnesitelné. Tisíce migrantů se na tábořišti tísní od začátku března, kdy Makedonie uzavřela svou hranici s Řeckem. V sobotu ráno zde bylo podle úřadu ještě 11 603 lidí.

Řekové hodlají spoléhat na dobrovolné opouštění tábořiště ještě v neděli. „Od pondělí evakuační úsilí zesílí,“ varoval již dříve mluvčí řeckých přistěhovaleckých služeb. Upřesnil, že v imigračních centrech bude do asi tří týdnů k dispozici celkem 30 000 míst.

Na jeden z autobusů s uprchlíky v pátek večer u města Veria na severu Řecka čekala asi stovka krajně pravicových demonstrantů držících prasečí hlavy.

Počty uprchlíků přicházejících do Řecka zásadně klesly

Evakuace Idomeni probíhá v době, kdy se od nedávno podepsané dohody EU-Turecko snížil příliv běženců z Turecka. Ve středu nebyl dokonce zaznamenán žádný nový migrant. Ve čtvrtek jich na řecké ostrovy připlulo 161, v pátek 78, uvedly úřady. Dříve to byly i tisíce osob denně.

Řecko na základě dohody může od 20. března vracet do Turecka všechny osoby, které na ostrovy dorazí bez povolení, s výjimkou zvláštních případů, například Kurdů pronásledovaných Turky. V praxi se ale toto opatření očekává od 4. dubna.

Dohoda mezi Unií a Tureckem se však nelíbí řadě humanitárních organizací, včetně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Organizace se rozhodla dohodu bojkotovat a přestala vozit běžence do registračních center, která se podle ní stala spíše centry zadržovacími, kde nemají  uprchlíci zajištěnu svobodu pohybu. UNHCR upozorňuje, že Řecko není na plnění dohody připraveno, nemá dost ubytovacích ani úředních kapacit pro vyřizování žádostí o azyl.

Balkánská cesta
Zdroj: ČT24

V Řecku po uzavření takzvané balkánské stezky uvízly tisíce migrantů. Řada evropských politiků varovala před možností, že budou hledat alternativní způsoby, jak se do Evropy dostat, a to například přes Bulharsko či Albánii. Tirana v sobotu vrátila Řecku šest syrských běženců, kteří překročili hranici. Doprovázel je albánský převáděč, kterého policisté zadrželi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...