Řecko začalo vyklízet uprchlický tábor Idomeni u hranice s Makedonií. Informoval o tom zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Babar Baloch. V první fázi má být vyklízení dobrovolné. Současně také podle řeckého vládního zmocněnce pro uprchlíky Jorgose Kyritsise polevuje příliv uprchlíků z Turecka do Řecka. To ale může souviset i s počasím.
Z Idomeni odvezly autobusy první skupinu. V Řecku také ubývá příchozích
Ve čtvrtek se na řeckých ostrovech nevylodili žádní uprchlíci. Souvisí to zřejmě se silnou bouří, Jorgos Kyritsis je však přesvědčen, že i tak přichází z Turecka méně lidí. Za posledních 24 hodin jich dorazilo pouze 161 – zhruba desetina počtu lidí, kteří do Řecka denně přicházeli ještě v polovině března.
Řecko také začalo vyklízet místo, kde dosud pouť migrantů končila – příhraniční tábor Idomeni, kde je asi 12 tisíc lidí. Pro první z nich přijelo dvacet autobusů.
Zatím jsou přesuny dobrovolné
Zatím mohou z Idomeni do jiných zařízení pro uprchlíky odjet ti, kteří se do Řecka dostali před letošním 25. únorem. Přesuny jsou zprvu dobrovolné. Řekové prý slíbili, že migranti budou mít v nových ubytovnách svobodu pohybu.
Podle Dalimila Petriláka z iniciativy Pomáháme lidem na útěku ale nejsou další zařízení na větší počet lidí z Idomeni připravená. „Zatím se zdá, že to bylo pouze dvacet autobusů, protože kempy v okolí Idomeni zatím nejsou připraveny na 12 tisíc lidí, kteří tam teď jsou,“ podotkl Dalimil Petrilák. „Na druhou stranu řecké tábory se opravdu snaží tábory budovat a zajišťovat v nich lepší podmínky,“ dodal.
Dalimil Petrilák: V Idomeni je po kotníky bláta a velká zima (zdroj: ČT24)
Není to jen Idomeni
V Řecku ale není jen jeden improvizovaný uprchlický tábor. Migranti se utábořili i na dalších místech podél řecko-makedonské hranice. U benzinové pumpy asi 25 kilometrů jižně od Makedonie žije ve stanech již dva měsíce přes tisíc lidí.
Další lidé potom začali zvažovat, že v Řecku zůstanou vzhledem k tomu, jak přívětiví k nim Řekové jsou – byť sami sužováni ekonomickou krizí. V Trikale, městě, které leží v chudém regionu a trpí třetinovou nezaměstnaností, běžence přijali a jako zázemí jim poskytli areál starého hradu.
Mezi Řeky ostatně ještě přežívají vzpomínky na velký exodus ve 20. letech, kdy řada z nich musela prchat přes moře z Turecka. Sentiment ale může vyprchat. Dosud bylo Řecko tranzitní země, zatímco nyní se bude muset o běžence dlouhodobě starat. V ohrožení je i křehká politická stabilita. Třetí nejsilnější politická strana v zemi je krajně pravicový Zlatý úsvit.
UDÁLOSTI: Řecko se obtížně vyrovnává s velkým počtem migrantů na svém území (zdroj: ČT24)
Řecku chybějí úředníci
V Řecku je nyní na 52 tisíc migrantů, kteří se tam začali hromadit, když země na balkánské trase omezily průchod běženců přes své území do západní Evropy. Od 4. dubna má začít fungovat systém dohodnutý s Tureckem, podle kterého bude Řecko uprchlíky vracet. Od minulé neděle také musí řecké úřady vyřizovat administrativu, která s navracením souvisí.
Další státy EU mají Řecku pomoci vysláním 2300 úředníků, podle Atén jich ale zatím přijelo jen málo. „Nemáme ani personál, ani prostředky, ani potřebné pokyny, jak, kdy a čím by tito lidé měli být vraceni zpátky do Turecka,“ řekl agentuře DPA člen řecké pobřežní stráže. Právě nedostatek úředníků pro vyhodnocování žádostí o azyl je jedním z důvodů, proč organizace pro lidská práva dohodu mezi EU a Tureckem kritizují.